Dříve, když měl člověk ještě živý svůj základní instinkt, tj. i schopnost vnímání jemnějších sil, tak věděl, že tu jsou síly, které zesilují energii jeho duševního i fyzického těla, věděl že svou pozorností k těmto silám udržuje přirozenou harmonii a rovnováhu svého fyzického těla, věděl že je to zcela přirozené a že není jiné cesty k hojnosti, zdraví a štěstí než právě cestou pozornosti k těmto silám, k životu samotnému.
Všechny živé organismy jsou takto nastaveny, všechny bytosti tkz neživé i živé přírody takto fungují. Člověk je oproti bytostem vývojově mladším, bytostí duchovního vědomí v těle, a proto potřebuje v sobě rozvíjet a realizovat vyšší pohnutky a myšlenky, aby tak naplnil své zadání v rámci celku. Tento rozvoj duchovního vědomí je možný jedině skrze vědomé napojení na božské vědomí. V okamžiku, kdy člověk zapomene na tento základní instinkt, dochází ke ztrátě schopnosti vnímat přítomné jemnohmotné síly tj. vnímat život a přijímat život. Spolu s tím dochází k poklesu intelektu a duševních schopností, ke ztrátě životní vize a energie. Je zřejmé že člověk dnešní doby již nezná smysl svého života, touží pouze po hmotném zajištění a blahobytu. V důsledku ztráty vědomého prožívání tohoto základního duchovního instinktu, je lidská společnost v propadu a nevidí a ani nemůže vidět objektivní východisko ze situace. Bez tohoto vnímání tu není nic jiného než stagnace, nic jiného než iluze a vadná tvorba. Jsou tu pouze určité pozůstatky původního vědomí jednoty, tyto se staly v minulosti základem kultur, které přetrvávají staletí. Je tedy namístě srovnat, jak vypadá vize z pozice probuzného vědomí a oproti tomu vize z pozice dominujícího ega.
Vize z pozice probuzeného vědomí
Důvěra v božské vědomí dává probuzené duchovní vědomí, probuzené duchovní vědomí dává duševní i fyzickou energii, a to jest zdraví! Podstatou je duch napojený na božské vědomí, z toho se dále odvíjí: pravda - moudrost - láska. To znamená, že skrze lásku lze získat moudrost a skrze moudrost lze získat život v pravdě. Kdo přichází jako čistá bytost s posláním, ten má život v pravdě a s tím přirozeně i moudrost a lásku. Kdo hledá svou cestu, ten potřebuje poznat význam lásky, aby získal moudrost a mohl tak vstoupit do života v pravdě.
Vize z pozice lidského ega
Kdo nepoznává význam vyšších duchovních hodnot, význam vědomé, tj. duchovní, lásky, ten rezignoval na moudrost a pravdu. A proto je tu mnoho iluzí a bludů, které lidé šíří a vydávají ve své nevědomosti za pravdu. V horším případě prosazují jako zákon a dále pronásledují ty, kteří nechtějí tuto slepou vizi následovat.
Chceme-li vstoupit do života v lásce, moudrosti a pravdě, je třeba v sobě žít vědomí jednoty ducha s božským vědomím. Tato vůle by měla být základní prioritou, v každé životní situaci, resp. ještě před tím, než se objeví jakékoliv nové náročné životní okolnosti. Pokud tomu tak je, máme vytvořen pevný základ, v němž jsme schopni objektivního vyhodnocení a v němž si dokážeme uchovat svůj status. Jedině tak můžeme obstát a mít nejen dostatek energie pro potřeby své duše i svého těla, ale mít dostatek energie i pro ty, kteří nás z nějakého důvodu potřebují, anebo jsou s námi.