Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16. 2. 2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

3. 2. 2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21. 11. 2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Jiří Sedláček - Duchovní vývoj člověka v rámci celku

          Současná věda se zabývá výzkumem mnohých dosud neprozkoumaných úrovní lidské bytosti. Zkoumá příznaky z úrovně lidské psychiky i z úrovně fyzického těla člověka, přichází s novými poznatky. Avšak i přesto zůstává pohled na člověka a jeho skutečné potřeby pro život zde na Zemi stále stejný. Z nových poznatků nejsou vyvozeny konkrétní závěry a tolik potřebný nový přístup k výchově a vzdělávání. Stávající systém udržuje vše v zaběhnutých kolejích. Společnost setrvává i nadále v dosavadním mentálním i emočním přístupu k životu. Zamysleme se proč.
          Lidská bytost je nastavena tak, aby přijímala duchovní energii skrze pohyb v rovině svého duchovního těla, tj. skrze kvalitní pohnutku, která podněcuje ke kvalitnímu myšlení a kvalitnímu činu. V takovém případě je přijatá duchovní energie dále transformována do jemnohmotných obalů lidského těla a působí přes tyto obaly na samotné fyzické tělo. Kvalitní životní vize (duch), je základem kvalitní životní aktivity (duše) ve hmotné rovině (tělo). Chybí-li kvalitní životní vize, není možné přijímat duchovní energii ze Zdroje všeho života. Člověk se tak nachází v trvalé nerovnováze, následkem této nerovnováhy jsou různé duševní i fyzické poruchy a různé tzv. syndromy dnešní doby. V takto narušeném stavu nelze dospět k zásadním poznatkům a k podstatným krokům, které mají být skutečným východiskem ze situace!
         Nabízí se otázka: jak dospět ke skutečně kvalitní životní vizi? Kvalitní životní vizi nelze vymyslet, lze ji pouze rozpoznat (odcítit). Kvalitní životní vizi lze pouze nechat vstoupit do svého života a i nadále se jí držet. Abychom poznali kvalitní životní vizi, potřebujeme energii, která oživuje naše duchovní a duševní tělo. To znamená, potřebujeme rozvíjet své napojení ke Zdroji všeho života. Jedině tak se otevírají a začínají pracovat duchovní struktury v rovině duše i těla. Tyto duchovní struktury duše můžeme vnímat jako určité nám předem dané předpoklady pro život zde na Zemi. Člověk s otevřenými a rozvinutými duchovními předpoklady je člověkem inspirovaným k řešení dané situace v intenci řádu stvoření. Je člověkem inspirovaným k řešení, které má trvalou hodnotu, které je - dle Ježíšova podobenství - skutkem stavitele, jenž nestaví svůj dům na písku, ale na skále. Kvalitní pohnutky plodí kvalitní myšlenky, objevuje se vůle k činu!
         Není-li brána v úvahu naše prvotní potřeba - kterou jest snaha rozvíjet a dále prožívat své spojení se Zdrojem všeho života, a s touto skutečností spojený vývoj  duchovního rozměru člověka - nemůže být pochopen význam našich přítomných pohnutek a myšlenek, a jejich skutečný dopad na náš osobní, partnerský, rodinný i společenský život. Není-li přítomné poznání, že každé realné skutečnosti předchází reálná pohnutka a s ní spojená myšlenka, že děje z nehmotné roviny jsou příčinami dějů ve hmotné rovině, nelze očekávat změnu k lepšímu. Jedině s pocitem odpovědnosti k vyššímu principu mohou narůstat a dále převažovat pozitivní myšlenkové struktury, které jsou základem pro správné řešení situace. A naopak. Chybí-li odpovědnost k vyššímu principu, chyby proti řádu duchovních hodnot se navršují, dochází k narušení přirozené harmonie a rovnováhy ducha, duše i těla a k velkým ztrátám energie. V důsledku těchto ztrát, z vnitřních i vnějších příčin, chybí člověku v rozhodujícím okamžiku energie k uskutečnění oné potřebné vyšší vize pro zdravý a plnohodnotný život člověka v rámci společnosti.
 
Duchovní, duševní a fyzická energie
         Člověk je bytostí s otevřeným vnímáním duchovních energií. Život na Zemi dává lidské bytosti příležitost dospět ze stavu nevědomé duchovní bytosti  - kterou se stává v okamžiku svého ztotožnění s fyzickým tělem - do stavu sebe vědomé duchovní bytosti. Získáváme životní zkušenosti, které nás vedou k vnímání duchovních energií a k poznání významu svého vědomého spojení s energiemi Zdroje pro život zde na Zemi. Sebe vědomá duchovní bytost vnímá působení energií Zdroje všeho života a působení energií Matky země. Sebe vědomá duchovní bytost ví, že člověk sám je příčinou kvality svého života.
         Naše vlastní otevření se energiím duchovní dimenze a energiím Matky země způsobuje oživení našich duchovních a duševních předpokladů. Člověk se tak stává vnímavým. Je schopen rozlišit, kdy se nachází v proudu sil tvůrčího ducha, a kdy se nachází mimo působení těchto sil. Stává se vyciťujícím. Je veden intuicí. Je veden k životu v pravdě, tj. k životu, kdy ctí poznané - svou pohnutkou, svou myšlenkou, svým slovem i skutkem. Vyciťující je schopen i trpět pro život v pravdě, tzn., je schopen zachovávat poznané (čistotu - spravedlnost) v jakékoliv situaci.
         Abych se mohl spojit s tvůrčími silami duchovní dimenze a s tvůrčími silami Matky země, potřebuji vědět, že tyto síly jsou zde trvale přítomné, že jsou trvale v dosahu pro každého z nás. Jedině takové přesvědčení může vytvořit ono spojení. Pokud je člověk o této skutečnosti přesvědčen, pokud dle takového přesvědčení ve svém každodenním životě myslí i koná, vstupuje do spojení. Takto probuzený jedinec poznává a chápe v souvislostech, je otevřen informacím z vyšších úrovní a je schopen tyto informace přirozeně vnášet do běžného života.
         Každý z nás poznává a chápe svým osobitým způsobem, proto nelze základní duchovní principy a zákony přesně definovat. Domnívám se, že základním předpokladem k postupu na této cestě je poznání, že je zde tvůrčí síla, která nerozlišuje na dobré a zlé, která trvale podporuje veškerý život, tj. vše existující. Zkusme si vytvořit tuto představu, najednou všechny námi vytvořené hranice padají, je cítit příliv nové energie. Každý upřímně usilující, jenž se této síle otevře, bude poznávat více v souvislostech. Nabyté poznání jej uvede do většího vnitřního klidu. Tak dochází k vývoji v rámci celku, objevují se významné lidské činy, významná umělecká díla, významné objevy v oblasti vědeckého výzkumu aj..
         
Základní předpoklad k růstu
         Základní předpoklad pro náš plnohodnotný život, tj. naše spojení se Zdrojem všeho života, vystihuje Ježíšovo: "Já a Otec jedno jsme." Dle mého názoru se jedná o jednoduché vystižení významu propojení duchovní bytosti s úrovní božského světa na planetě Zemi. Z tohoto poznání, které buď je anebo není přítomné, se dále odvíjí kvalita duchovního prožívání lidské bytosti v jejím každodenním životě. Poznávám, že toto poznání a s ním spojená energie prolíná i do nižších úrovní lidské bytosti, a to v případě, kdy jsou v každodenním životě ve vědomí člověka zpřítomňovány tyto příčinné děje:
         1. čakra: Já a Otec jedno jsme v životě zde na Zemi. 2. čakra: Já a Otec jedno jsme v činorodém (autentickém) pohybu zde na Zemi. 3. čakra: Já a Otec jedno jsme v kontaktu se vším živým zde na Zemi. 4. čakra: Já a Otec jedno jsme ve vztahu ke všemu živému zde na Zemi. 5. čakra: Já a Otec jedno jsme v sebevědomém projevu nového duchovního poznání v životě zde na Zemi. 6. čakra: Já a Otec jedno jsme v pohledu na Zákony duchovní dimenze a Zákony stvoření. 7. čakra: Já a Otec jedno jsme v duchovní dimenzi i v prostoru působení sil Matky země.
 
Příčina - následek
         Co si uvědomuji, s tím se v přítomnosti spojuji, tím se v přítomném okamžiku do určité míry stávám. To znamená, kam posunu v přítomném okamžiku své duchovní vědomí, tam ve skutečnosti jsem. Pokud takový posun trvá delší dobu, dochází k trvalejším změnám v duši. Pokud takový posun trvá ještě déle, dochází i k trvalejším změnám ve fyzickém těle. Tak se utváří příčina k níž se po určité době vztahuje následek. A tak prožíváme nám příjemné anebo nepříjemné děje. Pokud vložíme v přítomném okamžiku duchovní cítění, jenž rezonuje s řádem vyšších duchovních hodnot, je následek příjemný. A naopak.
         Z evangelií víme o Ježíšových absolutních léčivých schopnostech, jeho duchovní vědomí bylo v plném propojení s úrovní božského světa, proto každá jeho pohnutka i myšlenka nesla duchovní energie těch nejvyšších vibrací a mohla způsobit okamžitou změnu i v rovině duševního a fyzického těla člověka, který se Jeho vyzařování v přítomnosti otevřel.
         Skutečné poznání základních duchovních zákonů a principů upadá z generace na generaci stále více v zapomění, a tak klesá energie v úrovni duchovního těla člověka. S tímto poklesem je spojen propad v mentální i emoční úrovni, který způsobuje pokles energie v dalších úrovních lidské bytosti, tzn. i ve fyzickém těle. A tak se společnost nachází v bodě, kdy se zdá, že již nelze obrátit směr současného "vývoje".
         Chceme-li zpět k životní síle a ke šťastnému životu zde na Zemi, potřebujeme se vrátit zpět k základním duchovním principům, tzn. potřebujeme vnímat a přirozeně sdílet vyzařování dimenze Ducha a potřebujeme vnímat a přirozeně sdílet vyzařování Matky země, které náležíme svým fyzickým tělem. Pro tuto skutečnost nám byl dán zde na zemi čas a prostor. Záleží jenom na nás, čím tento čas a prostor naplníme!
        
Duchovní, mentální a emoční tělo
         Rozhodující životní děje se odehrávají v našem duchovním, mentálním a emočním těle. Naše fyzické tělo je pouhým následkem těchto dějů. Duchovní tělo duše je prostorem sdílení duchovních kvalit věčnosti. Pokud víme o základních duchovních principech a zákonech, a tyto ve svém každodenním životě zde na Zemi ctíme, dochází k rozvoji našeho duchovního těla duše. Toto duchovní tělo duše, které je naší vnitřní podstatou, se může následně - po smrti fyzického těla - odpoutat od hmotnosti a vstoupit do věčnosti (tj. ono Království nebeské o kterém mluví Ježíš Nazaretský).
         S duchovním tělem duše je spojeno naše mentální tělo. Jeho úkolem je integrovat univerzální duchovní pravdy do života zde na Zemi. Pokud se tak děje, tzn. zaměřuje-li člověk svou pozornost k vyššímu principu, k Bohu, a v tomto napojení čerpá novou energii a ispiraci pro život, je toto tělo v rozvoji - přirozeně přijímá a předává vyšší duchovní inspiraci okolnímu světu. Přijaté poznání je potřeba přirozeně předávat dál. Jedině tak můžeme žít harmonickým životem. S mentálním tělem je spojeno naše emoční tělo. Jeho úkolem je shromažďovat a dále předávat svému okolí vibraci prožitků, které se odvíjejí od našeho mentálního nastavení. Je mnoho způsobů jak předat své vyšší vnímání i duchovní cítění svému okolí. Příležitosti se vytvářejí nepřetržitě.
         Pokud chybí duchovní energie v mentálním a emočním těle, tyto úrovně postupně slábnou, tak dochází k prohlubující se nevědomosti lidské bytosti. Člověk tak vytváří svým vadným přístupem k životu, svým vadným pojetím života ve hmotnosti, energie nižších kvalit se kterými je i nadále, jako jejich autor, propojen. Tyto energie potřebují k životu další energii, a tak se vracejí zpět k původci, čímž jej i nadále podněcují ke stejnému způsobu myšlení i jednání! (viz. evangelium: "Když vyjde zlý duch z člověka, bloudí po pustých místech, hledá odpočinutí, ale nenalézá. Tu řekne, vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. ... Tu jde a přivede sebou sedm jiných duchů, horších než je on sám. ... konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením." Mt 12, 43-45).
         Zastavit tento proces deformace lidské bytosti může jen nový, v přítomném čase a prostoru, vědomý přístup k životu, nová vyšší pohnutka a s ní spojená myšlenka! Tzn., rozhodujícím činitelem je naše živé vědomí, které se dále rozvíjí na základě našeho spojení s Bohem a jeho řádem. Pokud člověk nastoupí tuto cestu, nastupuje to čemu říkáme duchovní vývoj. Zákonitě pak směřuje v jeho životě vše jen k lepšímu.
        
Současná situace
         Současná situace je velice vážná. Dnes již nestačí se modlit. Mnoho tzv. věřících, kteří se modlí za dobré věci a přejí druhým lidem dobro, je silně ponořeno do svého "neštěstí", tzn., v odpojení od pomoci z vyšších rovin duchovních! A to proto, že tito lidé jsou se svým "neštěstím" do jisté míry smířeni. A to proto, že se ve svém každodenním životě se svým "neštěstím" - skrze své obavy, starosti a strachy - opakovaně spojují. Člověk dnešní doby již nerozpoznává co je pro jeho život dobré, co pro svůj život skutečně potřebuje a co jej ve skutečnosti jen zatěžuje. Chceme-li dospět k obratu, je dobře si uvědomit, že člověk dnešní doby již nemá tu sílu postavit do svého života nový životní postoj, nový způsob myšlení.
         Pro náš plnohodnotný život je nezbytné se s následky svých chyb a své nevědomosti jednou provždy vypořádat, tzn., musíme pochopit, že přítomné dobro je silou budující, a že přítomné zlo je silou bourající! Chceme-li obrat k lepšímu, musíme vědomě odmítnout veškeré zlo, se kterým jsme se v minulosti ve své nevědomosti spojili! Ježíš o tom říká: "Zřekněte se zlého, odejde od vás". Anebo: "Ne každý kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského; vejde jenom ten, kdo činí vůli mého Otce". Je čas tuto skutečnost domyslet! Život je dar, tzn. nám určený čas a prostor máme naplnit hodnotnými pohnutkami, myšlenkami a hodnotnou činností. Jenom tak můžeme pocítit životní harmonii, blaho a štěstí. Je potřeba počítat s tím, že v každém případě budeme ve svém každodenním životě, při svém kontaktu s okolím, napadáni různými energiemi nižších kvalit. Je dobré vědět, že tyto energie jsou pouhými následky lidské nevědomosti, ubránit se těmto ničivým energiím lze jedině svým rozdílným vnitřním nastavením. Na základě svědomí přijaté dobro je v každém případě silnější než lidskou nevědomostí působené zlo. Tam kde přetrvává dobro, tam se zlo nemůže udržet! Viz. evangelium: "Učedníci mu řekli: Mistře, není to dávno, co tě chtěli židé kamenovat, a zase tam jdeš? Ježíš odpověděl: Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne neklopýtne, neboť vidí Světlo tohoto světa. Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není Světla." (Jan 11,8-10)
 
Význam víry v Boha a v sebe sama
          Buďme si stále vědomi toho, že existují vyšší úrovně života v nichž se pohybují bytosti vývojově starší. V těchto úrovních života je přítomna harmonie a rovnováha vůle i pohybu. Tato harmonie a rovnováha dává bytosti vývojově starší (andělé, archandělé ... aj.) její charakteristické vyzařování. Co to pro nás znamená? Z těchto úrovní k nám může přicházet významná podpora pro naše duchovní uvědomění a pro naše duchovní cítění. Naše pozitivní myšlení i konání může být podpořeno duchovní silou z úrovní pohybu bytostí vývojově starších. Člověk tak může získávat opakovaně potřebnou sílu k uskutečnění své ušlechtilé vize v rámci celku.
         Pokud se uvnitř naladíme na stejné duchovní nastavení, které tyto bytosti vykonávají - skrze své přání, své ztišení a vnitřní klid - získáváme přímé spojení. Stačí pouhé zaměření své pozornosti tímto směrem, na základě pokory a vůle být zde na Zemi užitečným pro vývoj celku. V těchto vyšších úrovních duchovního prožívání je rozhodujícím vnitřním nastavením MY. Jednotka pracuje vždy pro celek, tedy jejím hnacím motorem je pozitivita ke všemu existujícímu, neboli všeláska. Kdo má všelásku, ten má novou inspiraci a novou energii pro život.
         Život v prostoru hmotného stvoření je pohybem ducha v rovině času a prostoru. Každá pohnutka a s ní spojená myšlenka se realizují v určité podobě právě v čase a prostoru. Tak vzniká určité zhuštění energií různých kvalit. Toto zhuštění je citlivými a vnímavými lidmi pociťováno jako určitý vnější tlak. Aby člověk obstál, tzn., aby si uchoval svou duchovní svobodu a samostatnost, své duševní a fyzické zdraví, potřebuje trvale rozvíjet své napojení ke Zdroji všeho života, k Bohu a potřebuje průběžně konat. Tedy rozhodujícím momentem pro náš duchovní vývoj zde na Zemi, pro náš úspěch, je naše potřeba a naše uchopení víry v Boha a víry v sebe sama. Kdo má tuto potřebu, kdo upřednostňuje tuto potřebu, ten získává spojení a s ním i potřebnou energii pro život! Kdo je ve spojení, ten sílí v duchu, v duši i na těle. Tak se člověk postupně stává jednotkou, která žije a pracuje ve spojení se silami stvoření. V každodenním životě se vytvářejí a budou i nadále vytvářet situace, ve kterých dostáváme příležitost přijaté poznání potvrdit svým skutkem. Domnívám se, že skutečný úspěch může přijít jedině v případě, kdy jsme - v pevném odhodlání a vnitřní síle - ochotni vyjít vstříc každé životní situaci.
 

Hodnocení
Aktuální hodnocení: 5 (19 návštěvníků)
Štítky:
© 1997 - 2017 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz