Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16. 2. 2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

3. 2. 2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21. 11. 2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Josef Staněk - Je štěstí muška jenom zlatá?

       Co je onou silou, která „rozehřeje“ srdce a rozzáří obličej? Jaká energie jej navozuje. Protože teprve na základě poznání příčin vzniku čehokoliv může následovat vytvoření podmínek, aby se žádoucí následek dostavil. Alespoň v jeho nejnižším stupni – celkové spokojenosti se životem. Neboť se běžně setkáváme s celou masou lidí, kteří tohoto žádoucího stavu svého nitra, neboli vědomí a podvědomí, za života prakticky nedosahují. Často ani na krátkou dobu svého žití. Trvale šťasten ostatně není za života žádný lidský duch. Myslím si, že také proto, že příčiny vzniku stavu štěstí v duších lidí nejsou jasně pojmenovány. Tím méně vyučovány ve školách, církvích a médiích! V neposlední řadě také proto, že vznikání tohoto žádoucího rozpoložení duší není nejen vládnoucí, ale i vědomostní elitou civilizace napomáháno. Výsledek pozorujeme kolem sebe. Všeobecná nespokojenost se vším včetně vlastní bytosti.
       Měli bychom se zamyslet proto nad paradoxem, že spíše pomáhají lidem k dosahování nižších stupňů duševního blaha „nevědečtí“ a neplacení „šamani“ přírodních kmenů, než naši graduovaní „ vědečtí znalci“ duší. Máme přece tolik psychologických, sociologických a filozofických poraden a ústavů, a podívejte se kolem! Většinová populace „moderní civilizace se jeví jako dav štvaných a nešťastných lidí! I relativně bohatí lidé se cítí osaměle a často budí až dojem zoufalců. Je nutné otevřeně říci, že je to výsledek vědecké teorie o nutnosti „stále rostoucího konzumu“ materiální spotřeby a tělesnosti.
       Abychom ovšem odvážně nadhozenou otázku štěstí neboli žádoucí kvality stavu mysli člověka vůbec mohli začít logicky dovozovat, musíme nejprve správně odpovědět na dvě základní otázky, týkající se bytosti člověk. Jsou to:
1. Proč existuje ten svět (vesmír) kolem něj?
2. A proč a jak v něm vlastně vznikla bytost člověka?
        Teprve ze správnosti odpovědí na tyto prvotní otázky ducha se může tázajícímu vynořit i rozumově správná odpověď na otázku nadpisu. Jenže na uvedené otázky smyslu bytí světa a člověka jsou tázajícím se občanům ve školách, médiích a často i v církvích pseudovědci a pseudoteology podsouvány nesprávné odpovědí. Alespoň já jsem ty, které jsem stačil přečíst, nalezl všechny jako k žádoucímu cíli nevedoucí. Přitom aby člověk dospěl k správné životní motivaci a náplni, velmi záleží na správnosti těchto prvotních odpovědí. To ony zakládají onen první „úhelný“ kámen pochopení logiky stvoření správně. Jen na správnosti základu čehokoliv je pak možné „postavit stavbu ponětí o světě“. Tak, aby toto umožnilo ve formě svého logického důsledku nastavení vnitřního stavu jednotlivce i národů na spokojenost až štěstí.
       Kdo tedy chce o věcích kolem „štastna“ lidských bytostí přemýšlet, může sledovat můj osobní názor a z něj pak odvodit vlastní odpověď.
  1. Svět (vesmír) byl učiněn Vyšší mocí (Bohem) z lásky k nám lidským duchům. A to jen proto, abychom se jako duchové mohli poznáním zákonů viditelného a neviditelného světa přiblížit k jeho samotnému Tvůrci. Více jej poznat! Jinak řečeno, naše tělo bylo nám lidem propůjčeno (stvořeno) jako takový „člun“ pro pohyb ve hmotnosti. Vlastně k možnosti „ dělání báboviček“ na písečku hmotnosti! „Bábovičky“ jsou pro nás užitečnou a žádoucí prací, tvorbou všeho druhu. Jejich „činěním“ rosteme k poznání Podstaty světa. Kvalitu naší tvorby nám vysvětluje dobrá nebo špatná „sklizeň“ naší činnosti (karma). Dokonce i na základě špatné „sklizně“ svého chování duchovně můžeme duchovně zrát. Takže tím můžeme pochopit, jak byl hmotný i záhrobní svět učiněn dokonale!!! Jestliže jej někdo kvůli negativnímu vnímá jako nedokonaly, tkví nedokonalost v kvalitě jeho pozorovatele.
  2. Lidský duch byl k realizaci možnosti přiblížení se k Bohu (Světlu) vybaven hmotným, právě pro něj stvořeným tělem. Aby se ve vibrační rovině hmoty (vesmíru) mohl pohybovat a uplatňovat v ní svou vůli. Přitom duch je „zasazován“ (zrozován) vždy do sobě odpovídajících hmotných podmínek! Vždy do dobové a planetární úrovně té které civilizace. My zde na zemi jsme se stali obyvateli planety Gaia proto, že kvalitou, tj. ve stupni přiblížení se Bohu, jsme duchové tak „sto let za opicemi“. („Hospodář postavil vinici a pronajal ji vinařům“, říká Ježíš o výše popsaném principu v evangeliích.) Jako lidé nejsme tedy náhodně a pro nic se vyvinuvší seskupení atomů!!! Přesto to mládež učí ve školách materialisti, vlastně lidé vedení „černou nitkou“! Stav věcí je nejen materialistický! My lidé jsme bytosti složené z více úrovní „vibračních“ energií. Máme dočasné a stále se proměňující tělo, jej pohánějící duši a z entity věčnosti „vydechnutého“ ducha. (Bůh vdechl do hlíny svůj dech! Bible.) Při tomto náhledu na svět kolem by se mělo každému člověku vyjevit, že jak existence vesmíru, tak i posledního pozemšťana včetně něj má smysl z hlediska věčnosti. A že je to „zde“ zařízeno tak, že i poslední z lidí dostává svou existencí a svobodou činností příležitost přiblížit se skrze ně Bohu. To a nic jiného je pravý účel jeho bytí na zemi!!!
Při rozhlédnutí se kolem musíme zpozorovat, že lidští duchové zrozením vstupují do „různě vybavených“ hmotných těl. Dostávají možnost prožití velmi různorodých existencí. Ač to vědomě netušíme, je každému neviditelnými služebníky Stvořitele skrze DNA a typ rodiny předkládán „učební plán“ neboli osud. Naši předkové tyto neviditelné síly svýma očima rozpoznávali jako „sudičky“. Naším mozkem jsou tyto síly už vnímány jako vyspělí nehmotní lidé, kterým říkáme duchovní vůdci nebo andělé strážní. Oni jsou „ zaměstnanci“ Stvořitele světů! To oni, v bibli pojmenovaní jako Elohim (bohové), ne soudružky „šťastné náhody ve hře atomů“, zakládají na vhodných planetách život. DNA člověka a celé přírody skládají podle vzorů z duchovní úrovně. (Z prastvoření.) V DNA a paměti rodu je uložena možnost naučení se zákonům stvoření. (Ježíš: „někdo dostane do správy jeden, druhý pět, třetí deset denárů. Na konci života skládá účet z jejich rozmnožení.“ Neboli z rozšíření poznání Stvořitele.) Jakmile se při smrti lidská duše z těla uvolní, pokračuje její výuka nejprve zhodnocením právě ukončeného života z hlediska věčnosti. A zřejmě dále v nehmotných dimenzích stvoření, kterým se říká záhrobí. V současnosti rozmnožení ateisti, kteří náhody považují za podstatu fungování světa, jsou vlastně „uctívači náhod“. Náhody „vidí“ i v rozličnosti lidských dispozic. Aby zamlžili toto satanské pojetí světa, zastřeli jej pojmem „osud“. Tedy na náhodě postaveným „předurčením“. Ale já říkám: žádný osud ani přesné předurčení kohokoliv neexistuje! Tímto pojetím „osudovosti“ se jen zamlžuje odpovědnost člověka vůči Dárci života. Výkladem světa jako souběhu náhod je vylučován jakýkoliv nadčasový smysl existence světa, i jednotlivého člověka! Takže když tito „Sisyfové“ moderní doby nemohou najít duši z hmotných atomů, mohou pak ve svých výkladech definovat podstatu štěstí jen jako „naplnění fyziologických potřeb těla“. Všimni si člověče, jakou náplň jednání mají „strany a vlády“ tohoto světa! Jaké nadpisy a snímky jsou charakteristické pro přední strany deníků! Co v těchto tiskovinách předkládá vládnoucí pseudoelita řadovým lidem? Špička společnosti, místo aby davy klimbajících duchů probouzela ze starostí o přežití, se podbízí myšlení lidí, žijících jen tělem. Tedy duchovně mrtvých. Kdysi jsem je na schůzích a školeních (nyní týmbildincích) slyšel definovat smysl svého bytí slogany: „Hlavně když nám chutná“, „hlavně když mám sex kdekoliv a s kýmkoliv, když mám na něj chuť“!
       Jenže co tedy opravdu štěstí je? Podle mne pocit souladu žitého života a konaných skutků s do podvědomí vloženým učebním plánem! Čím více se naše konání přibližuje tomu, co od nás Dárce života a Stvořitel světů očekává, co skutečně konáme a myslíme, tím „větší přívod nehmotné energie“ ze stvoření vstupuje do naší duše a „rozkmitává“ ji. Vzniká pocit spokojenosti. Když našemu duchu se dokonce podaří zachytit záření Zdroje života, Boha, rozkmitá se celá bytost do stavu nevýslovného „nadzemského“ štěstí! Právě tyto přívody životadárných energií naše duše a duch pociťují. Jen na ně reagují „nakmitáním“ se do „stavů blaženosti“. Tyto stavy jsou vlastně obdobou toho stavu blaženosti, který si každá duše „pamatuje“ z doby, kdy se hřála v jasu Živého Boha. Z doby, kdy ještě nebyla „obalena tělem“. Bibličtinou řečeno z doby před „vyhnáním z nehmotného ráje“.
       Výše uvedeným jsem popsal mnou viděnou příčinu a původ energie štěstí. Tím nejvyšším stupněm je vnímání vyzařování Živého Boha duchem. Toto se ovšem může dostavit jen tehdy, když dotyčný duch jde nejsprávnější cestou k Němu. Pocity štěstí jsou tedy pro nás „patníky“ správné cesty ke Světlu. Proto Ježíš upozorňuje, že „království boží na zemi (panování štěstí) je ve vás“! A také radí, jak do něj. “Usilujte nejprve o království boží (naplnění učebního plánu duše) a ostatní vám bude přidáno!“ Neboli za předpokladu přijetí konkrétních okolností života (učebního plánu) budete vnitřně šťastni i na tomto světě! Bez ohledu na kvalitu životních okolností. Kdo je v životě spokojený až šťastný, prokazuje tím vlastně, že jeho podvědomí hodnotí jeho život jako probíhající v mezích možného vzestupu ducha z hlediska věčnosti. Jako největší hřích člověka se nám tedy začne vyjevovat „absence radosti z pozitiv života, udělené učebním plánem!!!“ A to je vlastně, (naštěstí neuvědomělé,) projevování nespokojenosti s Bohem přiděleným inkarnačním plánem. Tito nespokojení s místem a vybavením svého zrození vlastně „lépe vědí, jak dojít k Bohu“, než jejich andělé „osudu-tvůrci“.
       Výše uvedenými „mnoha slovy“ jsem se pokusil odhalit pravou podstatu duševního rozpoložení, kterému se lidově říká štěstí. Poukázat na to, že štěstí je vlastně vyvoláváno „dodatečným příkonem“ energie života pro duši i pro ducha. Od Podstaty světa. Je to právě a jen tato energie, co euforii neboli štěstí vyvolává. Nic z toho, co nám předkládají média. Tedy zával penězi a sexem. A nemusíme o této energii ani meditovat, ani o ni žádat! „Zapne“ ve větší míře za jakýchkoliv okolností, když se naše právě činěné konání a myšlení dostane do vědomého a podvědomého souladu s plánem vzestupu ke Světlu! Může klidně nastat u otrhaného tuláka, když jeho duch je ve stadiu, že prožitek se odpoutání od nadměrné materiálnosti potřebuje. Pocit štěstí v nitru je tedy projev božího souhlasu s momentálním způsobem bytí jedince.
       Rozumem je nepochopitelné „přidělené“ časté tělesné i duševní utrpení. Týká se každého. Ukažte mi boháče nebo „svatého“, kterého nebolel zub nebo nebyl nemocen! Přes to jakékoliv utrpení, ač se toto nikomu nelíbí (ani mně), je vždy projevem lásky Boha k nám. Jednak se skrze něj vykonává Spravedlnost, která se „nestihla“ se v tomto a minulých životech, jednak nás činí citlivým k utrpení jiných. Ani na rodinu svého zrození si nemáme stěžovat. Mnozí by se chtěli narodit jako králové. Já ne! Takovým zrozením je danému duchu udělován pro řadového člověka nepředstavitelně vysoký požadavek! Na využití darovaných možností k vzestupu všech a jeho. A při nenaplnění jej čeká nejen odpovídající „výplata“ na druhé straně života, ale často i v další inkarnaci. Věřím našim neviditelným osudu-strůjcům. Oni mají větší nadhled a jsou odpovědni absolutní Spravedlnosti! Ne v důsledku „příznivého osudu“, ale v důsledku přístupu lidí k inkarnačním okolnostem se dějí divy! Lidé materiálně chudí a i tělesně poškození jsou často šťastní. A naproti těmto lidé, kteří zdánlivě všechno mají, jsou vnitřně hluboce nešťastní až zoufalí. Navíc musí hrát divadlo, když se dostaví redaktoři médií vládce tohoto světa. Pro přední stránky bulváru vyluzují úsměvy a „hrají štěstí a pozitivitu“!
       Po pochopení výše uvedeného si můžeme nyní více vážit Ježíšovy rady z pramoudrosti: „Usilujte nejprve o království boží (správnost svého konání) a ostatní vám bude přidáno!“ Dodávám: prostřednictvím štěstí tvořícího záření pro duši a ducha! A co bylo platné lidem, kteří skoro celý svět třeba slávou „dobyli“, ale za svůj život i po něm „příkon energie“ od Podstaty světa nezískali?

Hodnocení
Aktuální hodnocení: 5 (25 návštěvníků)
Štítky:
© 1997 - 2017 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz