Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16. 2. 2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

3. 2. 2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21. 11. 2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

I. Kováříková - Duchovní energie působící při současném vývoji lidstva – VIII. část

Nedávno jsem na těchto stránkách popisovala svoje dojmy z návštěvy města Prahy a zmínila jsem se v této souvislosti o proudu jasné a čisté energie, kterou jsem vnímala přicházet z ikony v čele chrámu Matky Boží na Staroměstském náměstí. V danou chvíli jsem se domnívala, že se tento jev vztahuje pouze k tomuto místu a jemu podobným, protože tentýž zážitek se opakoval i při návštěvě kostela Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách. Opět velmi jasná až pronikavá energie, světlo, které něco odhaluje a zároveň varuje. Ale potřetí jsem tuto energii ucítila již doma, kdy jsem vyšla po modlitbě z kostela a uvědomila jsem si, že ji vnímám stále. Jasné světlo, jehož podstatou je Čistota, a které ve svém principu souběžně obsahuje i dokonalou informaci, jakým způsobem se má vše stvořené v této čisté vibraci zachvívat.
Od této chvíle se domnívám, že toto je zdroj, jehož působení vyciťují mnozí duchovně otevření lidé a vnímají jej v posledních letech se stále zesilující intenzitou. Čistota, jejímž symbolem je jedno z ramen rovnoramenného kříže, se spojuje s ramenem druhým, tedy s principem Lásky, a výsledkem je dokonalé zachvívání v Pravdě. Jasné a čisté světlo prochází jednotlivými úrovněmi a otevírá podstatu všeho stvořeného. Tam, kde nalézá vibraci Lásky, zesiluje její působení, ovšem v místech, která jsou nevyvážená, zasahuje silou, která je úměrná tomuto odklonu od dokonalé vibrace Tvůrce světa. Ať už je to jednotlivá duše, ten který národ nebo i lidstvo jako celek, působení této Čistoty (Vůle Boží) zasáhne všechny, neboť projde všemi úrovněmi stvoření.
V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi si kladu následující otázku. Vzhledem k tomu, že toto světlo neustále zesiluje, zřejmě v něm vědomá energie směřuje veškeré probíhající dění k určitému vyvrcholení, k jakémusi bodu obratu. Pokud je tato moje domněnka správná, musím se sebe sama ptát: Jak bude tento děj probíhat, jakým způsobem se může vrchol celého dění projevit?
Napíšu zde jen moje osobní vnímání této předvídané skutečnosti. Ve svých článcích jsem dříve psala, že vibrace, které nás ovlivňují, zesilují proto, že se postupně odsouvají všechny zábrany, kterými bylo lidstvo dosud chráněno před plným a přímým vyzařováním Podstaty světa. Najdou se mnozí, kteří teď jistě namítnou, že oni už jsou připraveni dávno a mohli v tomto světle již dlouho stát, ale já osobně mám za to, že toho byl zatím schopný jen málokterý z lidských duchů. Domnívám se také, že teprve v současné době vývoj stvoření přichází k okamžiku, kdy se tyto zábrany odsunou zcela a Světlo Podstaty světa sem bude dopadat přímo. Stane-li se tak, pak prvý okamžik tohoto plného toku Světla může provázet určitý záblesk, který se stane nadále již trvalým. A od této chvíle už nic na tomto světě, v tomto našem věku a i v našich vlastních životech, nebude moci setrvávat v nesprávném odklonu od Vůle našeho Stvořitele.
 
Na základě tohoto svého vnímání bych se chtěla pokusit popsat ty konkrétní obrazy, které vidím já v přicházejícím dění a považuji je za důležité i zveřejnit. Musím ale zdůraznit, že se jedná jen o můj osobní pohled do různých vibračních úrovní a zcela jistě mnou podaný obraz dějů nebude dokonalý. Ostatně mám také za to, že ten, kdo by byl schopen přehlédnout celou skutečnost, nebude už psát žádné články, ale již by se jen tiše a vroucně modlil. A to je také jediná jistota, kterou můžu s určitostí sdělit. Že teprve s modlitbou na rtech a s trvalou myšlenkou na Boha Stvořitele se můžeme všichni jednou shledat v onom vytouženém Společenství Světla.
 
Politickoekonomické uspořádání světa
Nejčastější předpovědi o možném pádu některé z civilizací se týkají naší euroatlantické. Z mnoha důvodů je to pochopitelné, nicméně tato myšlenka je zřejmě neúplná. V současné době se totiž žádné ze státních ani jiných existujících společenství nezachvívá v Řádu stvoření, dá se tedy předpokládat, že určitý zásah přijde ke všem stávajícím uskupením.
Jako první na řadě mohou být Spojené Státy. Řada citlivých jedinců už vnímá možný radikální zásah cílený na tuto zemi a i můj osobní vjem je takový, že se tato může velmi brzy ocitnout na dně politicky, ekonomicky i společensky. To by byl samozřejmě ohromný výkyv v celosvětové stabilitě s nedozírnými důsledky. Pominu-li veškerý politickoekonomický rozvrat, myslím především na to, že by radikálně zesílil vliv islamistů a v přímém ohrožení by se ocitl i stát Izrael. 
Amerika se může dostat do situace, kdy se bude muset postarat především sama o sebe a řadu let se může dostávat z nejhoršího. Zde ale vnímám jako velmi pozitivní vůbec zakladatelský duch této země. Původní osadníci dali půdě, na níž nalezli svůj domov, sílu a tvrdou dřinou postavili na nohy základy nového společenství. Vroucně se modlím, ať tento duch není ještě v lidech umrtven a umožní tomuto národu jakékoliv budoucí dění přežít.
 
Dalším politickým lídrem na této planetě je Rusko. Zde se domnívám, že může dojít k dalšímu kolapsu, pokud bude jakýmkoliv způsobem oslaben či přímo odejit Vladimír Putin, tedy současný car a hlava tohoto státu. Zde je nutné si uvědomit řadu závažných skutečností. Převážnou část hospodářské moci Ruska drží v rukou tzv. oligarchové, tedy lidé s nepředstavitelnými příjmy, bohužel ale také bez sebemenších skrupulí. Tito lidé už dávno nepotřebují nějaký stát nebo společenství, v jejich zájmu je především mocenské ovládnutí civilizace a je otázka, dokdy jim může Vladimir Putin jako hlava státu vyhovovat. Můj dojem je takový, že Putin nezůstane ve své roli dlouho a v tomto státním společenství pak může nastat rozvrat, kdy se pouze určitá část území a národa připojí k Evropě. Zbytek pravděpodobně padne taktéž pod islámský vliv. Dalším uzavřeným celkem se tedy podle mne stane evropské společenství s připojenou částí Ruska. Třetí pak bude Austrálie.
Jako velmi důležité věci si zde všímám faktu, že u těchto tří celků, které se všechny mohou ocitnout v určité izolaci, vystupuje pevný základ a tím jsou, byť ne zcela dokonale, žité zákony křesťanské víry. Velmi zřetelně se zde projeví, že i při veškerém ohrožení budou tyto celky i nadále existovat, neboť přijaly v principu správně základní axiom vývoje stvoření, tedy Slovo, které přinesl Syn Boží.
 
Na základě výše uvedených skutečností si musím položit řadu dalších otázek. Bude-li oslaben vliv Ameriky a Ruska, souběžně s nimi i evropských států, jaká společenství se mohou pak drát na vrchol moci s touhou ovládnout svou ideologií celý zbývající svět? Nasnadě jsou dvě a to jsou asijské státy v čele s Čínou a samozřejmě islámské společenství zahrnující řadu zemí. Zde je dobré přirovnat si jejich možný potenciál a to nejen hospodářský, případně vojenský, ale i společenský respektive náboženský. Kdo z čtenářů si umí srovnat jednotlivé náboženské soustavy, dojde asi ke stejnému závěru, tedy že na špici vládců světa se pravděpodobně dostane islámský superstát.
Má ale duch islámu takový charakter, že by měl být vůdčí silou, která provede lidstvo do tisícileté říše? Tedy je oním vyvoleným náboženstvím, ve kterém se plně spojí duch lidí s energií Stvořitele? Anebo bude možný rozmach islámské ideologie karmickým důsledkem za nedokonalé žití principů Kristových a to lidí všeobecně, nikoliv pouze křesťanů?
Domnívám se, že správná odpověď je ta druhá. To ale nijak nezlehčuje představu budoucího vývoje na Zemi. Myslím, že se musíme připravit na to, že se skutečně do budoucna můžeme ocitnout v určitém sevření ze strany islámské civilizace a to by kromě hrozby přímých útoků mohlo přinést i řadu jiných vážných důsledků. Především se i Evropa bude muset postarat o vlastní životaschopnost. To je dobré si uvědomit na konkrétních skutečnostech, např. odkud se k nám dováží nejen mnohé potraviny, ale třeba i další věci běžné spotřeby. Uvážíme-li možnost, že nebude k dostání zboží např. z Číny, Ameriky nebo i Blízkého Východu, pak myslím, že stojíme v této věci zcela nepřipraveni a to v mnoha zřejmých ohledech.
Mám-li ze svých myšlenek učinit nějaký závěr, pak je to má víra a naděje, že si ani mocný islámský superstát nebude dlouho činit nárok na vládu nad tímto světem. Ať už jakýmkoli způsobem, i on bude z této své pozice smeten a to až do konečných důsledků (v té chvíli se možná ukáže dočasná izolace některých celků jako ochrana). Dalo by se tedy říci, že v budoucnu nezůstane stát v současné politické soustavě kámen na kameni a všechny státy budou postupně nuceny postavit nové pilíře společné civilizace.
 
Řím a Jerusalem
Dvě města, jejichž jména jsou spojována nejen s náboženstvím, ale také s celkovým vývojem lidstva. Každé z nich představuje hmotný bod, k němuž upínají svoje tužby mnozí, většinou však v rozličných představách, především v případě druhého jmenovaného. Tři náboženské skupiny považují toto město za svaté, a přesto se kvůli němu špatným pochopením Vůle Boží již po tisíciletí vedou hrubé sváry. Zde bych si dovolila položit ještě jednou otázky, vyslovené v nedávné diskuzi na toto téma.
Proč věřící lidé touží navštívit město Jerusalem? Co je na těchto místech tolik přitahuje? Je to přítomnost, budoucnost anebo minulost, stará již dva tisíce let? Předpokládám, že většinou je to právě minulost spojená s duchem a působením Ježíše Nazaretského. Pokud by se ale vnímavý člověk zeptal sám sebe, zda vidí i světlou duchovní budoucnost, která by ho k těmto místům přitahovala, jaká by zněla možná odpověď?
A další otázka. Je zápas, který se dnes v Jerusalemě odehrává, soubojem Světla a temnoty, nebo je to víceméně soupeření tří nedokonale uchopených výkladů Pravdy? A jaký druh energie se přitom koncentruje v těchto místech? Je to vstřícnost, pokora a tolerance? Vzhledem k tomu, že každé místo přitahuje jen takovou energii, která zde působením lidských duchů vzniká, nedělám si o případném zvratném působení vedené k těmto místům žádnou velkou iluzi.
 
V případě města Řím jakožto druhého centra křesťanské víry, mi také vyvstávají v mysli vážné obrazy. Ačkoliv nevidím přímé dění v těchto místech, domnívám se, že také nezůstane do budoucna oporou křesťanské civilizace, stejně jako město Jerusalem. Možnost částečného rozpadu církevní organizace jsem zde už naznačila a stále více vjemů mě v této myšlence utvrzuje. Ostatně přesun duchovního dění do centra Evropy se nestane zřejmě jen tak náhodou, ale předcházet tomu jistě budou závažné události. Ztráta dvou opor křesťanské civilizace by toto dění mohla dokonce podmiňovat.
S touto myšlenkou pak souvisí i ona vyvolenost českého národa jakožto duchovního srdce Evropy i celého lidstva. Myšlenka tak závažná, že by bylo dobré zastavit se u ní o něco déle.
 
Duchovní potenciál českého národa
Vyvolený národ! Jak oblažující slova, která rád uslyší každý jedinec, který k němu patří. Vždyť říkají, že jsme výjimeční, duchaplní, schopní dávat rady druhým a provést je skrze tmu do světlejších zítřků. Kolik jenom očekávání se do těchto slov vkládá, aniž se však někdo zamyslí nad tím, jaké skutečnosti může tato přímluva obsahovat. Přitom poučení z předchozího vývoje židovského a německého národa by nám mohlo naznačit, že každé takové předurčení ke službě Světla bude vždy důvodem k tomu, aby i temnota obrátila svou pozornost k těmto subjektům.
Ostatně už jenom přítomnost dvou výrazných osob v obou předchozích vyvolených národech klade první otázku. Židé odmítli pravého Mesiáše, Němci naopak začali uctívat falešného. S ohledem na tyto skutečnosti nezbytně vyvstává myšlenka, jak to bude v českém národě? Přijde pravý nebo falešný prorok, či dokonce oba zároveň? Osobně bych se klonila k této třetí variantě a s tím se zase vynořuje řada jiných otázek.
Je mou osobní domněnkou, že pokud se má český národ stát oním vyvoleným, ukazujícím správnou cestu stvořením, musí nezbytně projít výrazným přerodem a to se neobejde bez pomoci, případně i tlaku všech bytostných sil. Pokusím se v tomto článku naznačit alespoň některé skutečnosti, které mi běží v současné chvíli hlavou, a v nichž se pokouším nalézt odpověď na to, jak jsme vlastně připraveni přijmout onu vyvolenost.
 
Zaměřím-li svou pozornost na současné politické uspořádání a celkové vedení našeho státu, nezbývá mi jiná možnost, než vyslovit názor, že takový druh politiky, která se u nás provádí, vede k naprostému kolapsu. Zjednodušeně řečeno se v současné chvíli mění nedokonalá demokracie na nebezpečnou autokracii a to je velmi na pováženou. Tento způsob vládnutí je totiž vždy odvislý od kvality charakteru toho kterého „vládce“ a já osobně nevěřím tomu, že ze současné sorty politiků a prospěchářů se do čela státu v takto formované podobě může dostat někdo čistý. Spíše naopak. Současné tendence doslova nahrávají tomu, aby přišel nějaký společenský zvrat a pokusil se nám vládnout nějaký nový „osvícený“ mesiáš. Tuto variantu bohužel posiluje i rozpad tradičních hodnot státu a veškeré problémy od této skutečnosti se odvíjející.
Jestli mě při těchto úvahách nějaká myšlenka utěšuje, tak je to fakt, že dějinné události, do kterých vstupujeme, už nenechají dlouhodobě působit žádné z pokřivených pojetí zákonů stvoření. Stále zřetelněji se ukazuje, že v okamžiku, kdy zasáhnout nějaké přírodní živelné katastrofy, si lidé více a více uvědomují, že jsou odkázáni se postarat sami o sebe, například v rámci jednotlivých měst a obcí. Domnívám se proto, že zřejmě jedině touto cestou, tedy odspodu se může přerodit politickosprávní systém našeho státu. Teprve jedinci, kteří budou schopni vést druhé v náročných podmínkách a jejichž zásadou bude skutečný prospěch celku, se budou moci v budoucnu podílet na správě našeho státu. Nikdo je možná ani nebude muset volit. Svojí službou společnosti byť v menším rozsahu sami prokáží svoje uschopnění k takto závažné úloze.
 
Další z otázek, které si kladu, je kvalita onoho duchovního jádra našeho národa. Bylo by povzbuzující přijmout myšlenku, že deset procent z něj k němu patří, ale já o tom nejsem tak úplně přesvědčena. Respektive musím si tuto myšlenku rozebrat hlouběji a doplnit ji o řadu vjemů z nehmotné dimenze. Souhlasím přitom s tím, že se sem skutečně inkarnují nejstarší a nejvyspělejší duchové, zároveň si ale musím klást otázku, zda proti temnu, které se sem nepochybně stahuje také, budou mít tito duchové dostatečně velkou sílu jej porazit. A abych si mohla na tuto otázku odpovědět, musím si uvědomit řadu skutečností.
Polem působnosti temnoty je veškerá hmotná sféra stvoření, tedy hrubohmotný i jemnohmotný svět. Budu-li ve svých myšlenkách brát do úvahy fakt, že mnozí duchovně vnímaví lidé už hranici hrubé hmotnosti překonali, pak největším nebezpečím se jeví tzv. astrální svět, ve kterém také nástrahy temnoty mohou působit nejsilněji. To ve mně vyvolává myšlenku, že právě z této sféry můžeme očekávat různé léčky a to v podobě různých falešných mesiášů a duchovních vůdců, kteří, vyzbrojeni udivujícími schopnostmi, budou upoutávat pozornost duchovně otevřených lidí. Mnozí z nich se už objevují a skrze různé polopravdy přitahují ke své osobě pozornost. To je ale první známka jejich falešnosti, neboť pravý prorok bude obracet mysl lidí k Bohu, nikoliv k sobě samému.
Takové falešné proroky bude také schopno duchovní jádro odhalit, zde je ale nutné si uvědomit, jaké napojení je k tomu třeba, aby se člověk mohl pohybovat bez ohrožení po astrální říši. To totiž nemůže být jiný lidský duch, než který je již pevně ukotven ve Věčnosti a jenž svou podstatou bytí už působí i v této Říši Světla. Jen takový pak může pod ochranou tohoto Světla pohlédnout do astrální sféry a odhalit falešné působení temných sil. A takových lidí nebude mnoho. Osobně bych odhadovala jejich množství na pár desítek jedinců (srovnej s počtem blanických rytířů) a tyto čeká velmi důležitá úloha. Jednou se možná sami i v takto malém počtu budou muset postavit proti velké převaze a tady přichází na řadu úloha onoho duchovního jádra českého národa, totiž aby takové posly s napojením ze Světla podpořilo a připojilo se na jejich stranu. A v tom už se projeví rozhodování každého z nás jako jedince, nakolik jsme schopni odcítit Pravdu a z ní vycházející Lásku, Moudrost a Čistotu.
 
Závěrem tohoto povídání o vyvolenosti českého národa bych chtěla uvést ještě jednu mnou vnímanou skutečnost. Ne jedna, ale celý věnec duchovních bytostí z Prastvoření se v současné chvíli vznáší nad částí země, v níž žijeme, a vysílá Světlo, které je propojeno přímo se Zdrojem původu všeho. Neumím si sama představit, jaké vývojové působení toto Světlo přináší, ale jistě k nám nevyzařuje jen tak náhodou. Právě jeho čistota by měla být určující k tomu, abychom se zamysleli nad svými životy i životy druhých a nezakrývali si oči před skutečností, že stav, v jakém se civilizace i náš národ nachází, neodpovídá požadavkům tohoto Světla. Nepochybně budeme nuceni se s touto skutečností vypořádat a nezbytným předpokladem k tomu, abychom s tímto procesem začali, je odvaha si takovou myšlenku vůbec připustit.
 
(pokračování příště)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Hodnocení
Aktuální hodnocení: 4,3 (10 návštěvníků)
Štítky:
© 1997 - 2017 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz