Nejčastější otázka, kterou si mnozí kladou je, kdy tento proces transformace započne. Mám tušení, že pokud se takto někdo ptá, bude poměrně brzy zaskočen. Tento proces už samozřejmě probíhá, i když jej vnímají především duchovně otevření jedinci. Tito už sami na sobě, ale i v pozorovaných jevech kolem, sledují změny a vyciťují, že každá z nich má svůj počáteční impulz, a také si jasně uvědomují, že celý tento děj směřuje k určitému vyvrcholení. To je dobrou známkou toho, že duchovní jádro národa „nespí“, ale více či méně intensivně se už připravuje na vstup do nového údobí dějin lidstva.
Pokud se někdo ptá, zda bude dáno lidem nějaké znamení z nebes vážící se k tomuto procesu, tak já osobně se domnívám, že ano, a dokonce si myslím, že to bude už velmi brzy. Svědčí o tom nejen sny a vize mnoha duchovních osob, ale napovídá tomu i změna v chování lidí, kterou v budoucnosti vidím. Lidé totiž očekávají především nějaké události pozemského charakteru, které by je měly přimět k jinému způsobu přemýšlení a měly by je také začít nutit ke změně svého chování ve smyslu postupného navracení se k přirozené rovnováze. Myslím si, že takové jevy skutečně nastanou, ale předcházet jim bude mnohem silnější impulz.
Já vnímám v blízké době událost, která ovlivní přímo vyciťování ducha každého člověka. Nemohu říci s jistotou, že to bude nějaké znamení na nebi, i když se mi z mnoha důvodů tato možnost jeví jako nejpravděpodobnější. Cítím však náhlou změnu v myslích všech lidí, která s určitým nepochopitelným jevem zřejmě bude souviset. Netvrdím ani, že si toto znamení bude schopen každý správně vyložit, nicméně si myslím, že se podstata této události dotkne duše každého člověka. Všichni najednou ucítí, že je zde přítomna vyšší moc a že tato svou tvář neodhaluje jen tak bezdůvodně.
S tímto jevem také započne období skutečných proměn lidstva. O tom bych ráda něco napsala v příštím článku, teď bych ale chtěla zmínit jednu zásadní skutečnost.
Pokud opravdu přijde událost, která připomene všem lidem, jaká je jejich duchovní podstata, odkud přicházejí a kdo je jejich Stvořitelem, okamžitě se na každém rohu vynoří ne jeden, ale hned tři nebo i více falešných proroků. A všichni tito budou nabízet lidem zaručenou cestu, jak přijít do říše věčného klidu a pokoje, pochopitelně s co nejmenší námahou. Člověk ani neujde sto metrů, aniž by nebyl nucen odmítat tyto „spasitele“ lidstva. To, co dnes mnozí z nás považují doslova za nehorázné blábolení a manipulaci s veřejností, stane se brzy reálnou skutečností a mnozí z těch, kteří se o svou duši nestarali už dříve, budou těmito „proroky“ svedeni na scestí. Často i s celou svou rodinou a přáteli.
Tuto skutečnost zde zmiňuji z jednoho prostého důvodu. Domnívám se, že to budou právě mnozí lidé z okruhu Agape, kteří budou vysláni jako hráz tomuto přívalu falešných proroků. Jak jinak by totiž šlo chápat působení celého tohoto společenství, než že bylo a je určitou školou pro duchovní potřeby celého českého národa. Vždyť už dávno má toto sdružení v jemnohmotné sféře své místo a pro budoucí vývoj je s jeho jednotlivými členy počítáno. Proto je také pod velikou ochranou a ve svém působení podporováno mnohými světlými bytostmi a anděly.
Dá se tedy říci, že si možná ještě dnes můžeme dovolit nějaké slovní půtky a neshody v názorech na to či ono, ale již brzy bude většina z nás postavena do skutečného života s tím, že teprve tam budeme nuceni obhajovat zásady, které jsou pro každého z nás už zcela samozřejmé. A teprve potom se také ukáže, kdo se už alespoň částečně v Pravdě zachvívá, neboť jen takový člověk pak obstojí proti desítkám matoucích názorů, a jen takovému jedinci bude dáno vyzařování osobnosti, v níž všichni hledající rozpoznají nositele Světla.
V souvislosti s tím jsem proto nesmírně vděčna za to, jací lidé se zde na stránkách Agape vynořují. Mnohdy se neshodujeme v názorech a někdy se ani nesnažíme jeden druhého pochopit. Přesto má každý z nás už určenu svoji úlohu a později bude pro všechny nesmírným povzbuzením vědomí, že nikdo nezůstává ve své snaze šířit Světlo osamocen.
Druhá otázka, kterou si často lidé kladou, zní, zdali ucítí sami na sobě nějakou změnu v přicházející transformaci. K této věci bych chtěla doplnit následující. Jak už bylo řečeno, vůbec základním předpokladem k tomu, aby člověk chystané dění zvládl, je jeho vlastní příprava na tuto skutečnost a tím je ono v Bibli zmiňované vyprání šatů do běla. To znamená odžití veškeré karmy a také snaha udržet absolutní čistotu jednotlivých duševních a duchovních obalů. Neboť jen do takto předchystaných jemnohmotných těl může začít proudit v plném toku Světlo a posílit jejich vlastní vibrace. Domnívám se také, že ještě nikdy v historii lidstva k nám nebylo v tak veliké míře Světlo vysíláno, a že teprve dnes stojíme na prahu zcela nového věku.
Pokud by si chtěl někdo takové posílení energie v jednotlivých čakrách představit, nechť si vzpomene, co je psáno o vyzařování Ježíše Nazaretského. Tento, když kráčel, provázel ho vír energie, kterou pociťovali mnozí v jeho přítomnosti. Podobně, samozřejmě na poněkud nižším stupni, bude působit i člověk, který v přicházející transformaci obdrží dar Světla z Prastvoření. I takový jedinec bude nejen sám v sobě, ale stejně tak lidé v jeho blízkosti, vyciťovat vír točící se energie. S tím, že dotyčnému bude dáno plně pochopit, co tato síla obnáší a jakým jediným možným způsobem s ní lze nakládat.
A pokud by si tento děj chtěl někdo představit jako automatickou kresbu, může se podívat do knihy „Svatý Grál“. Na obrazech jednotlivých duchovních postav je zde zachyceno propojení se zlatým zdrojem (vyzařování Krista) a bílofialovým (Grál). Mě osobně se budoucí vývoj lidských duchů vyjevuje tak, že na konci transformace budou všichni ti, kteří toho budou hodni, propojeni energií všech svých čaker s vyzařováním zlatého Světla, tedy s principem Krista.
Vím, že takovou věc si dnes bude umět představit asi málokdo a většina lidí si pomyslí, že tohle propojení mohl mít snad jenom Ježíš, ale připomeneme-li si jeho slova, že On je Cesta, pak i takový záznam, jako je tato automatická kresba, jistě ukazuje směr každému jednotlivému člověku.
Na základě těchto skutečností jsem tedy přesvědčena, že ke zvládnutí přicházejícího dění bude podmínkou pro každého člověka schopnost dosáhnout plného propojení jednotlivých duševních a duchovních těl s podstatou Věčného Světla. Není přitom naším úkolem starat se, kdy přesně se tak stane. Jedinou povinností, která nám byla uložena, je právě ona zmiňovaná příprava. Vše ostatní nám pak bude přidáno.
K tomuto tématu bych chtěla ještě poznamenat, že na rozdíl od výše zmiňovaného zlatého Světla ne zcela přesně vnímám tok energie z druhého zdroje, z vyzařování Grálu. V mé mysli je toto překryto právě silným sloupem zlatého světla Ježíšova. To může být dáno jednak nějakou mou osobní indispozicí nebo by vysvětlení mohlo také znít, že plné propojení s vyzařováním Grálu může člověk začít přijímat až teprve po dokonalém pochopení a přijetí Ježíšových slov. A je také možné, že se k tomu člověk dopracuje až během svého života v tisícileté říši, kdy má očekávaný Parsifal dovést lidstvo až k dokonalosti.
Třetí otázkou, která občas zaznívá, je ta, proč by právě oni lidé, kteří jsou v současnosti inkarnováni na planetě Zemi, měli nějakou náročnou transformací procházet, když je zřejmé, že zde žije pouhý zlomek všech duší vyvíjejících se ve Stvoření.
Zaprvé je třeba říci, že probíhající transformace zasáhne všechny duše, kterým se v tomto věku dostalo možnosti jejich vlastního vývoje. Tedy nikoliv pouze ty, které se v danou chvíli nacházejí ve hmotném těle. O tom, jak se duše těch ostatních, které pobývají ať už ve světlých nebo temnějších sférách, mohou spoluúčastnit následujícího vývoje, bych chtěla napsat až v dalším článku. Teď bych se ráda zmínila o tom, jak chápu já tento zdánlivě nahodilý spolek lidí, kteří v současné chvíli planetu Zemi obývají.
Myslím, že už přímo na počátku vzniku Stvoření, stojí předobraz současného dění. Je to přirozené a logické nastavení, které naprosto dokonale rezonuje s Řádem, který vetkl Stvořitel do svého Díla. Pokud chceme znát odpověď na otázku, proč zrovna my jsme sem byli posláni, abychom se přímo účastnili tak významného dění, musíme si uvědomit některé skutečnosti, které souvisí s vývojem lidského rodu vůbec.
Domnívám se, že už v počátku se jednotlivé duše vyvíjejí v rozdílných úrovních stvoření. To znamená, že ještě před svou první inkarnací do hmotného těla, je lidský zárodek přiveden přesně do těch míst, které jsou k jeho osobnímu vývoji předurčeny. Každá taková úroveň má svůj osobitý charakter a je zcela svébytnou a specifickou školou. A z těchto míst pak sestupují lidské duše do hmotnosti, kde je pro ně připraven obdobný charakter výuky. Ne všechny však studovanou látku chápou stejně rychle, a proto je jim milostí Boží nabízena možnost reparátu.
Se současným děním mají výše uvedené skutečnosti tu spojitost, že pravděpodobně z každé z těchto prvotních úrovní bylo vyselektováno určité množství lidí, kterým bude nyní svěřen vlastní a specifický úkol. Nemyslím si, že ihned od prvopočátku bylo jasné, která z duší se až k tomuto poslání dobere. To se ukazovalo až v průběhu vývoje každé jednotlivé z nich. Nyní je ale tento výběr takřka dokončen.
S touto myšlenkou zřejmě každého napadá otázka, zda takové duše budou mít nějakou větší odolnost nebo snad silnější vůli k přežití všelijakých událostí. Na to neznám přesnou odpověď, nicméně se domnívám, že cenný je tento náš soubor duší především ve své rozmanitosti. Vždyť teprve odlišnost charakteru dává vyniknout každému z nás a ukazuje jeho vlastní nepostradatelnost. Ostatně za vše hovoří i biblické texty, když v důležitém dění označují jako vyvolené duše z Jákobova pokolení. Tato zmínka se nebude zřejmě vztahovat na pozemské potomky synů této biblické postavy, ale poukazuje se v ní na různorodost povah synů Světla a potřebu jejich vzájemné pospolitosti ve víře i v činu. Ostatně je zajímavé srovnat si Jákobovu promluvu k jeho dvanácti synům a tzv. promluvu Boha Otce k jednotlivým astrologickým znamením. Texty se nápadně podobají. Stejně tak u učedníků Ježíše Nazaretského rozmanitost povah předurčovala charakter jejich poslání při práci na vinici Páně.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že každá duše musí prokázat sama za sebe svoji oddanost a lásku k Bohu, v konečném důsledku však chystanou transformací může lidstvo projít pouze jako jednolitý celek. A k uvědomění si této pospolitosti se nám také brzy dostane několikero příležitostí.
V souvislosti s probíhající transformací se také často mluví o zesilujícím tlaku (přívodu silnější energie do Stvoření) a všeobecném zrychlení jevů. Je zvláštní, že tyto dva procesy stojí v povědomí lidí vedle sebe, přitom se jedná o příčinu a následek.
V jednom z prvních textů jsem uvedla, že už od prvopočátku bylo do Stvoření vloženo určité množství energie. Je jen důkazem dokonalosti našeho Stvořitele, že věděl, jaké Slovo mělo být tehdy vyřčeno, to znamená, jak velikou energii bylo třeba do Stvoření na míru přesně vložit. Tato je totiž po celou dobu vývoje lidstva konstantní, nikde ji ani nepřibývá, ale ani se nikam neztrácí. Zůstává stále ve stejném množství zachována uvnitř celku. A pro její koloběh platí i určité fyzikální zákony. Pokud k nějakému místu přichází silnější tok energie, musí se logicky v daném místě také zrychlit celkové proudění sil. V tomto případě platí, že jevy dříve probíhající v delším časovém úseku, proběhnou nyní v určitém „zrychleném řízení“.
Pokud někdo výše uvedené chápe pouze jako nějakou filozofickou otázku, pokusila bych se v následujících textech ukázat, jak významný dopad bude takové zrychlení na naše životy mít.
Jednoho Boha milovati budeš
Je skutečně povinností člověka, uchovávat v mysli jako jedinou autoritu Boha svého, Otce Stvořitele. Takto podle všeho mnozí smýšlejí, ne vždy se však i tak chovají. Ponechám teď zcela stranou ateisty i lidi, kteří v něco „nad námi“ věří, ale neumějí to přesně definovat. Domnívám se, že obojí už mají velké zpoždění ve svém duchovním vývoji. Ale i u těch, kteří myslí na Boha, se vyskytují veliké rozdíly v přijetí této skutečnosti. Přitom pro postavení ducha člověka v průběhu transformace je tato otázka naprosto zásadní. Aby čtenáři pochopili, jaký rozdíl mám na mysli, stačí vyslovit nahlas jednoduchou otázku:
„Věříš v Boha?“
Kolik lidí na tuto odpoví s čistou myslí a jasným srdcem – „Ano, věřím“? A kolik z nich začne tutéž odpověď nějakými jinými slovy, např. – „No, víš já... a nebo „Jak jenom bych ti to vysvětlil...
Přitom už v těchto dvou odlišných přístupech se zobrazuje jiný průtok Světla skrze duševní a duchovní obaly člověka. V prvém případě se rozzáří přívod světlé energie směřující k těmto tělům. Přímo po dráhách napojení, které si člověk svou pozitivitou vytvořil, se k němu dostává silná podpora ze Světla. Tyto impulzy mohou být krátkodobé (intenzívnější formou je správně procítěná modlitba), nicméně ve svém konečném součtu významně zesilují ochranu dotyčného člověka. Vzhledem k tomu, že duchovní lidé budou nyní stále častěji obracet svou mysl k Bohu, budou úměrně tomu i častější tyto přicházející impulzy. Až si je v konečné fázi člověk natrvalo ukotví ve svém podvědomí.
V případě jiné odpovědi na výše položenou otázku je u dotyčného jedince vždy vidět větší nebo menší odklon přicházejících paprsků ze Světla. Tyto pak nepronikají přímo do nitra daného člověka, ale úměrně jeho vlastním pochybnostem či váhání doslova sklouznou po odklánějících se paprscích a vrací se nevyužity zpět ke svému zdroji. Takový přístup k drahocenným darům však nezůstane v budoucnu bez projevujících se následků.
Nevezmeš Jména Božího nadarmo
V této věci bych vzpomenula jiného autora, který ve svých článcích píše, jaký veliký trest si na sebe přivolávají ti, kteří ve jménu Božím štvou jednu skupinu lidí proti druhým (všechny typy tzv. svatých válek, sebevražedné atentáty), ale i jiným způsobem se těžce rouhají Otci Stvořiteli. K těmto už stávajícím falešným prorokům se v následujícím věku přidají ještě i mnozí další, kteří všichni budou vlastnit zaručený návod na to, jak úspěšně projít i to nejnáročnější období.
Jedni po druhém budou tito guruové svrženi ze svých mocenských trůnů, neboť skutečnému Bohu se nelze beztrestně vysmívat. Čím silnější tlak bude přicházet k lidskému pokolení, tím razantněji budou takoví přinašeči temnoty sraženi na kolena, bohužel mnozí z nich ještě stihnout zavést řadu bloudících duší na falešnou stezku.
Toto druhé přikázání však v sobě skrývá i jiný hluboký význam pro potřeby lidstva. Člověk je v něm upozorněn, že nesmí brát Boží Jméno nadarmo, neříká ovšem, že ho nesmí brát vůbec. Abych mohla vysvětlit, jak já toto chápu, musím obrátit čtenářovu pozornost k dalšímu jevu, který také bude pro přicházejícím dění charakteristický.
Už i klasická medicína začíná nahlas přiznávat, že se ocitá v určitých případech na konci svých možností. Rezistence na antibiotika, metabolický syndrom u stále širšího spektra populace, onkologická onemocnění na vzestupu. Nechci v tomto článku probírat zeširoka celou oblast zdravotních problémů, jen bych se v celkovém náhledu chtěla zaměřit na možné východisko.
Tak jako se budou vynořovat falešní duchovní vůdcové, objeví se v souvislosti s propadem úspěšnosti léčby klasické medicíny stejně velké množství lidových léčitelů a šamanů. Mluvím teď samozřejmě o těch, kteří si tento pojem přivlastní neprávem, což bohužel velká většina z nich nebude ochotna připustit. Přitom je zřejmé, že jakékoliv podpůrné prostředky přicházející z oblasti alternativní medicíny (bylinky, homeopatika apod.) budou mít své místo v léčbě narůstajícího počtu onemocnění. Nebude však možné spolehnout se jenom na ně. Z tohoto důvodu také mezi léčiteli nastane určité třídění a v konečném důsledku jich zůstane jen malý počet, budou to ale takoví, kteří budou mít dar léčby jako požehnání pro sebe i pro druhé.
A jenom tito, napojeni na Zdroj Světla, obdrží Dar přinášet lidem úlevu od bolestí a nemocí, a budou ustanoveni k tomu, že mohou skrze Jméno Boží přinášet takové požehnání.
Miluj bližního svého jako sebe samého
K tomu, aby člověk pochopil, jak zásadní je toto přikázání, bude muset být doveden do situací, které mu jednoznačně jeho důležitost potvrdí. Oproti současnosti, kdy platí potřeba mít všeho dostatek a ještě něco navíc, protože „co kdyby se to náhodou hodilo“, bude budoucí vývoj postaven na zcela odlišném principu. Jenom ti, kteří se plně spolehnout na lásku svého Otce, který nejlépe ví, čeho je jeho dětem třeba, budou schopni v klidu a s jistotou jakýmkoliv děním projít (včetně svých blízkých).
Nikdo, kdo důležitost sebe samého (ego) nenadřadí nad potřeby druhých, nebude zapomenut a ke každému takovému bude vyslán anděl Světla, ocitne-li se v nouzi. Není totiž záměrem Stvořitele své dílo a v něm pobývající děti zničit, nýbrž obnovit jejich domov a povznést je samotné na vyšší úroveň Světla!!
pokračování příště