Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16.02.2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

03.02.2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21.11.2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Vrátil se král Ječmínek v podobě T. G. Masaryka?

Pověst nám vypráví, že kdysi žil moravský vládce, který si zamiloval krásnou a charakterní dívku a vzal si ji za ženu. Po svatbě však začal stále více podléhat "zlým kumpánům" a rozmařilým ženám. Přestože mu jeho žena porodila krásného syna, jeho zvrhlé chování se vystupňovalo natolik, že před ním mladá královna musela uprchnout. Když ji se svými biřici stíhal, ukrylo ji pole ječmene a on ji, ani svého syna, už nikdy neviděl. Lid, který laskavou a spravedlivou královnu miloval, si začal vyprávět o budoucím králi Ječmínkovi, který se jednoho dne vynoří z lánu ječmene a obnoví v zemi moravské spravedlnost.

Vraťme se však z dimenze mýtů do reality. 7. března 1850 se v Hodoníně narodil Terezii Masarykové, rozené Kropáčkové (německy hovořící Hanačce), syn Tomáš. Od malička chodil do německých škol. Po sporu s ředitelem na německém gymnáziu v Brně byl zemskou školní radou vyloučen ze všech škol v zemi a poslán domů do Čejkovic (1869). Údajně udeřil vycházkovou holí do hlavy ředitele školy, který mu ve slovní při dal facku. Byl to dost sebevědomý postoj na syna panského kočího. Za tři týdny poté byl přijat na nejlepší gymnázium ve Vídni a do rodiny dvorního rady a bankéře, jako vychovatel jeho syna (Concilium abeundi jako doporučení?). Ve Vídni se projevila základní Tomášova vlastnost - věrnost k poznané pravdě upřednostňovaná před věrností k organizacím. Po oficiálním přijetí dogmatu o neomylnosti papeže přestoupil v roce 1870 z katolické církve k řeckým katolíkům (odmítl přijmout funkci papeže jako zástupce Boha na zemi). Ve Vídni se začal zajímat o všechna učení sociální, filozofické systémy (zejména o Platona, Schopenhauera, Comteho, Humeho), psychologii, estetiku, osvětu, slovanství atd. (témata typická pro kočí a kováře v Čejkovicích?). Univerzitu ve Vídni dokončil rigorózní zkouškou z filozofie. Poté se pohyboval v Uhersku, v Lipsku. Zásadní zlom nastal po příchodu do Prahy v roce 1882, kde se stává mimořádným profesorem na Karlově univerzitě. Atmosféra v Praze na něj zapůsobila tak, že již v roce 1884 se z vlastního rozhodnutí začal cítit Čechem a stal se členem i funkcionářem Sokola a řady vlasteneckých skupin a redakčních rad (S mateřskou řečí němčinou? Jak tento zvrat asi vysvětlují materialisté?). Nakonec byl zvolen poslancem říšského sněmu za silně česky nacionalistické jižní Čechy (opět paradox). Z výčtu těchto paradoxních událostí nemůžeme nikdy pochopit, co udělalo z mladého Masaryka Čecha. Teprve ve výčtu jeho postojů Filozofických a etických (duchavních) nalezneme odpověď. Nalezneme odpověď i na jeho zcela podivný, do té doby nikdy nevyslovený názor, kdy se mu jeví česká otázka jako otázka náboženská, neboli jako otázka pořadí duchovních hodnot člověka? Právě v Praze pochopil, že toto pořadí duchovních hodnot odedávna jinak vnímá a prožívá duchovní jádro Čechů a jinak němečtí a západoevropští katolíci a evangelíci!

Češi nikdy neakceptují vnášení zájmů pozemských organizací včetně církví do PRAVDY !!! Od toho odvozeno, neakceptují rozpor mezi formou a obsahem, slovy a činy, funkcí a její etickou náplní. Neakceptují vnitřně jakoukoliv autoritu, nestojí-li tato v Pravdě. Tím se Češi odlišují od autoritu respektujících Němců a Rakušanů. K respektování autorit bez Pravdy jsou Češi donucováni vždy jen silou.

Toto ztotožnění se s Husovým postojem, kterým na koncilu zevně projevil základní vibraci českého duchovního jádra, z něj činí vnitřním cítěním neboli povahou Čecha, husitu s vírou, že Pravda Boží vítězí! Tento postoj dále jasně a neustále potvrzuje.
Jakmile došel k přesvědčení, že rukopis Zelenohorský a Královédvorský jsou falsa, veřejně to prohlásil, i když se tím vystavil štvanici českých "národovců". V protižidovské hilzneriádě (vražda v Polné) se jasně postavil proti justičnímu omylu (křivé obvinění žida Hilznera), který byl živen antisemitizmem a hned dostal nálepku "židomil". Ve veřejné přednášce otevřeně vystoupil proti denunciační (úpadkové) úrovni výuky katolických katechetů a dostalo se mu soudní štvanice a nálepky "ateista". Těmito nekonformními vystoupeními osvědčil odvahu a věrnost řídícímu Duchu českého národa a stal se pravým Čechem, na rozdíl od fangličkářských Čecháčků.

Věrnost poznané pravdě, i když se to zrovna nenosí, byla onou duchovní hodnotou, která původně německy mluvícího T. G. Masaryka učinila mluvčím ducha českého národa a největším Čechem své doby!
Právě na osobní charakteristice profesora T. G. Masaryka je možné demonstrovat, že českost není otázkou genetického původu ani jazyka, ale schopnosti odciťovat řídícího ducha zemí koruny české. Duch zemí koruny české pouze hledá vibrační kvalitu jednotlivců, na které se po "projití" Prahou "propojuje". Aby bylo možné doložit, že pohádky a pověsti jsou pravdivější než noviny a oficiální dějiny, popíši děj svého "snu". Byl jsem na setkání nějaké uzavřené společnosti, kde historik vykládal, že v osobním deníku císaře France Josefa je v roce 1849 podivná poznámka "Kropatschek erl" (jméno Masarykovy matky s poznámkou vyřízena). Ten muž dále vykládal, že je obecně známo, že mladý císař měl sedm levobočků, a že Masarykova matka byla v době služby ve Vídni velmi pohledná i přirozeně inteligentní. Bylo by tedy možné uvažovat o tom, že Tomáš byl osmým levobočkem císaře. Dále referující říká, že domněnce nasvědčují i další nepřímé indicie. Např. rozhodnutí zemské školní rady o vyloučení mladého Masaryka ze všech škol mohla pravomocně zrušit jen milost člena císařské rodiny. (císař, císařovna a následník trůnu). Co se asi odehrálo v oněch třech týdnech, když se ze školy vyloučený student Masaryk vrátil do Čejkovic a dobou, kdy byl přijat na gymnázium ve Vídni? A dále: Proč mu František Josef I. vlastně nepodal ruku, když mu byl v sérii nově zvolených poslanců představován? (Že by na něj měl "specifické" nároky, o kterých věděl jen on sám?) A dále. Odkud se vzaly ty zájmy mladého chlapce z Čejkovic? Proč se vzhledem i zájmy odlišoval od svých sourozenců a otce? Odkud se vzal ten šarm, chůze, vyzařování, důstojný vzhled prezidenta T. G. Masaryka? Sen končí. Nastává realita. Současný poznaný stav zákonů dědičnosti u člověka říká, že asi třetinu vlastností získává člověk přímým přenosem hmotnými geny, druhou třetinu obtiskem informačního pole otce bez ohledu na to, zda je otec dále přítomen (záznam schopností otcovských předků tři generace zpět). O třetí třetině vlastností se neví, odkud pocházejí (minulé životy?). Výzkum srovnávání DNA by jistě přinesl šokující nálezy, ostatně jako mnohde jinde. Dějiny, předkládané k věření, by se možná rozpadly. Jak by to strávilo lidstvo? Duch národa nám však, tak jako kdysi i T. G. Masarykovi, radí:

Jen Pravda obstojí před Bohem a věčností! Po Pravdě lační každý, kdo je duchem pravý Čech, bez ohledu na řeč a genetický základ! V rozporu s lidskou logikou se stalo (a je to podivné v našich očích), že PREZIDENT MASARYK OSVOBODITEL ČECHŮ, PŮVODEM NEČECH, SE SKUTEČNĚ STAL POHÁDKOVÝM "KRÁLEM JEČMÍNKEM"!

Velmi pozoruhodný a zcela nelogický vývoj tohoto chlapce z jihu Moravy, který se zatajovaným irracionálním zvratem stal novodobým symbolem češství, nám dává do budoucnosti velkou naději. Pouze však při splnění té zázraky tvořící podmínky, kterou naši předkové vyjádřili axiomem víry: Pravda Boží vítězí!

Josef Staněk
časopis Phoenix 2/2005


Hodnocení
Aktuální hodnocení: 5 (2 návštěvníků)
Štítky: český národ, historie
© 1997 - 2021 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz