Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16. 2. 2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

3. 2. 2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21. 11. 2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Magické zábrany rozpuštění Čechů v EU

Zdůvodňuje to těmito faktory:
1. V Čechách opětovně selhávají elity.
2. České společnosti chybí tzv. vertikála ve vztahu k hodnotám, kterou se v zahraničí rozumí postoj k transcendentnu, respekt pro systém hodnot a přirozené uctívání určitých společenských hierarchií. Tuto absenci dokládá nenáboženskostí národa, chyběním vážné diskuse transcendentního rozměru života, obecně ctěným systémem hodnot, přirozenou hierarchickou strukturací národa. Průměrný Čech důsledně opovrhuje těmi nahoře, moralizování a úcta k hodnotám je mu pro smích, pojem intelektuál je spíše nadávkou. Mluvit v české společnosti vážně o Bohu je téměř nepatřičné.
3. Tento materialismus a konzumerismus je smíšen s plebejským výsměchem čemukoliv, co nás nějak přesahuje. Tento výsměch vychází z provinciálního přesvědčení o vlastní výjimečnosti, vysoké kulturnosti národa, s níž ovšem ostře konfrastuje popularita pokleslého bavičství a bulváru. Polehčující okolností je však průběh české historie, která v důsledku každých dvacet let probíhajících společenských a náboženských zvratů opakovaně ničila vznikající národní elitu.

Z Peheho způsobu vnímání české reality nádherně vyplývá oprávněnost stoleté moudrosti našich předků, kteří říkati: Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš! V daném případě Peheho opustila schopnost dokonalého vcítění pro českou realitu, tak typickou pro ty, kteří byli delší dobu v zahraničí, či tam studovali. Pehe totiž mluví z pozice "nezaujatého pozorovatele", tzn, necítí se být "tím hrozným Čechem". Za Pravdu považuje "učení" a postoje současných "kapacit" západních universit! Jenže kdyby "západní uznávané politické a náboženské kapacity" měly pravdu, nebyl by celý západní civilizační okruh v krizi jak společenské, tak náboženské. Pehe chce Čechům namluvit, že v západní společnosti je hybatelem náboženství (nikoliv peníze, že tam vládne spravedlnost, nikoliv eskamotéři práva v právnickém provedení.

1. Podívejme se nyní na jednotlivé Peheho teze jednotlivě:
 

  • Selhala elita v roce 1938 v Čechách nebo ve Francii a Anglii?
  • Selhala v roce 1938-45 elita v Česku nebo Německu?
  • Selhala v roce 1945-48 elita česká nebo ruská a západní?
  • Selhala v roce 1968 elita česká nebo celéno OSN? Oni si snad nevšimli regulérního přepadení středně velikého státu v Evropě?
  • Selhala česká elita po roce 1989 nebo západní? Když nám sem vyslala jako "odbornou pomoc" k provedení společenské transformace ekonomické experty jako Koženého, kulturní experty jako Ronalda Laudera a experty na transcendentno ve formě sektářských agitátorů či středověkých scholastiků?

 

2. Pehe nevycítil, že elita českého národa, lépe řečeno jeho duchovní jádro, je jinak utvářeno, než ve všech ostatních evropských státech. V tomto ohledu jsme skutečně anomálií. Západní společenské elity se vyznačují zejména těmito znaky: mají kvalitní vzdělání, naučené vystupování, bezvadný vzhled, mezinárodní konexe, slušné materiální zabezpečení, jsou příslušníky vyšší střední třídy. Jejich typickými představiteli jsou soudci, profesoři, duchovenstvo, vyšší důstojníci a úředníci správy státu, soustředění zejména v hlavním městě. Pehe neuvedl, že výše uvedení hodnostáři v nejméně uplynulých sto letech byli u nás ve službách okupačních sil v roli duchovních zrádců národa. Kdo v minulém století chtěl vykonávat profesi, která je typická svou sounáležitostí s národní elitou, musel obětovat pro kariéru charakter, stát se mluvčím vládnoucích mocenských sil či stát se kolaborantem odděleným od duchovního jádra národa. V následujícím politickém zvratu byl pak "zdusán", nebo jako nejhorší charakter z kolaborantů organizoval zdusávání bývalých spolu kolaborantů. Protože národ je ve skutečnosti kolektivním "hmyzem" jako včelí nebo mravenčí kolonie, reaguje stejně jako ony. Při ztrátě některé kasty společenství je tato kasta během krátké doby nahrazena masou jedinců, která začne funkci ztracené kasty vykonávat. Tak roli elity národa, správněji duchovního jádra, převzala nižší střední vrstva, tj. sedláci, vzdělaní řemeslníci, řadoví vysokoškoláci, umělci či "písmáci". Více než dvě stě let jsou tyto vrstvy zdrojem "vibrací", které vytváří ducha národa, jádro jeho skutečného myšlení. Proto se jednotlivci českého duchovního jádra vyznačují nedokonalým vzděláním a vystupováním, neuhlazeným vzhledem, jsou v mezinárodní izolaci, živoří a nejsou soustředěni v Praze. To je také důvod, proč žádný ze světově známých Čechů nepochází z hlavního města, ač počet obyvatel Prahy tvoří více než deset procent a možnosti Pražáků jsou s možnostmi "venkovanů" nesrovnatelné. S trochou škodolibosti dodávám, že tři nejznámější Češi - Komenský, Palacký a Masaryk - byli Morováci a na rozdíl od hlavní masy Pražáků byli duchovní a věřící.

Tato anomálie, totiž výkon duchovního jádra nižší střední vrstvou, je pak zdrojem vlastností českého národa, nepochopených pánem Pehem:

  • nutnost řídit se spíše intuici než vzděláním
  • nepodléháním módním intelektuálním směrům (tvrdohlavost)
  • nemožnost přesvědčit Čechy moralizováním a krasořečněním (žádají se činy)
  • hodnostáři jsou vnímáni jako poskoci peněz a moci (neúcta k autoritám)
  • duchovní jsou vnímáni jako "zdůvodňovači" čehokoliv, je-li to nutné pro přežití ve výkonu "spasitelských služeb"
  • soudci a úřady zase jako projev "pragmatického" pojetí spravedlnosti

 

Ona Pehem zmíněná vertikála, tj. postoj k transcendentnu, respekt pro systém hodnot a uctívání společenských hierarchií náhradní českou elitou, je hodnocena výhradně podle výsledků, které excelentní představitelé západních elit skutečně dosahují ve svých zemích. Učená pojednáni jsou k smíchu. Co je v zahraničí spatřeno a vyhodnoceno jako dobré, je v Česku mimořádně rychle přejímáno. Vzhledem k tendenci krátkodobého pohledu jsou to bohužel často i nectnosti. Rychlé učení toho, co Češi uznají za dobré, je pro nás typické.

3. Provinciální přesvědčení o vlastní výjimečnosti národa není tedy daleko od věci. Češi výše popsanou odlišnou elitou výjimeční opravdu jsou.
Tato odlišnost ovšem nenese pouze stinné stránky, ale i jejich pozitivní "ruby" jako:

  • schopnost intuitivně vyciťovat změny poměrů, skutečný stav věcí a správně reagovat na situaci. (Viz hladké nekrvavé převraty, koordinovaný postup obyvatelstva za výjimečných okolností i bez zevního řízení, dělení státu atd.)
  • nepříliš silná indoktrinace módními učeními, která ovšem vždy blokují přijímání nového
  • schopnost vycítit podstatu věcí, rozložení sil, pozadí společenských jevů (intuitivní nos - srovnej podobnost čich - Čech)

 

4. Pocit vysoké kulturnosti národa, který se Pehemu zdá nepravdivý, zdaleka není vzdálen pravdě. Stačí odkázat na počet vycházejících titulů knih a jejich náklad na milión obyvatel a snadno zjistíme, že bez ohledu na podstatně nižší koupěschopnost obyvatelstva je to čtyřikrát více než v Německu a desetkrát více než v USA. Nabízí se otázka, jak se vůbec může tak erudovaný člověk jako politolog Pehe mýlit. Důvody jsou nejméně dva. První je ten, že porovnává situaci v hlavních městech a v Praze. Jinde je elita v hlavních městech soustředěna, v Praze nikoliv. Zde parodoxně doznívá duch "stařičkého mocnářství", které preferovalo oddanost trůnu před výkonem. Pražští "vrhcábisti" si navzájem důsledně přihrávají "možnosti" a funkce a na práci si najímají "venkovany". Ne všem "venkovanům" se ovšem chce vstupovat do nerovné soutěže a raději zůstávají ve svých "kruzích na venkově". Odsud onen izolacionismus českého duchovního jádra.

Druhou příčinou Peheho omylu je nevíra v působení magických sil v Praze, které cizinci okamžitě cítí o označují je jako "neopakovatelnou atmosféru" města. Toto magické vyzařování, propojené na ceLou síť těchto míst v zemích koruny české, působí jako "pyramidální energie". Rozkmitává v duši člověka to, co v ní je. Není náhodou, že pražská "atmosféra" přitahuje mimořádné lidi, ať na magické kouzlo věří či ne. (Pobyt dvou největších duchů minulého století v Praze, Einsteina a Tesly, také nebyl náhodný.) Přijde-li do Prahy disponovaný člověk, jeho aktivita i schopnosti se zesílí. Ale okamžitě narazí na životní prostředí, společenskou dezorgonizaci, hru zájmů a demokratickou vládu většiny těch, kteří přišli do Prahy proto, aby se stali alespoň obyvateli hlavního města.

Vzhledem ke špatným zkušenostem těch z příslušníků duchovního jádra Čechů, kteří do Prahy přišli v minutých obdobích a museli mnohem tvrději pracovat k dosáhnutí slabého postupu, aby byli následně obětováni v čistkách politických zvratů, většina české elity zůstává ve skromné pohodičce na "venkově".

Na rozdíl od známého politotoga Jiřího Peheho, který v kontextu článku považuje západní demokracie za zónu vědy, pravdy o spravedlnosti, já pozoruji rychlé narůstání krizových jevů, zatím neviditelných pod zevní maskou dokonalosti. Vyciťuji přibližující se kolaps dosavadních vědeckých a duchovních učení sebevědomých "playbojů". Duchaprázdnost západního civilizačního okruhu, a její elity bude odhalena údery událostí, které nebude schopna řešit dosavadními domněle objektivními přístupy. Pak nastane "česká" éra, totiž odhození neúčinných učení politologických škol a jejich nahrazení přístupem "podřadné" české elity: konec rozumářského terorizování a nástup k důslednému vyhodnocování jevů z hlediska jejich dlouhodobého "ovoce".

Evangelicky se tomu říká: první budou posledními a poslední prvními.

Opět s jistou škodolibostí musím vůči učeným politologickým vývodům vyslovit protitezi svou: soudím, že ne Češi v EU, ale EU se rozpustí v Česku! My čestí křupani máme s přežíváním mocnářství, tisíciletých říší a "táborů na věčné časy" jinde nevídané zkušenosti.

Josef Staněk
časopis Phoenix 6/2004
 


Hodnocení
Aktuální hodnocení: 5 (3 návštěvníků)
Štítky: civilizace, český národ
© 1997 - 2017 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz