Duchovní člověk rád k Nebesům by letěl a s anděli by zpíval
Nebeskému Otci,na Matku Zemi však zapomíná ,tu nemá tolik v srdci.
Podívej se člověče na tu krásu Matky Země,přijmi ji do svého srdce ,ano už je ve mně,
Dívej se na ty louky,potoky a překrásné lesy,kdo se o tu krásu stará ,o tom medituj v duši.
Pohledˇ na ty barvy květů,stromů na bublání potůčku jak protéká krajinou,tančí v něm rusalky a víly ,miluj je a vyzařuj k nim lásku,oni vnímají ten čistý proud i v lesích se k tobě připojí a půjdou za tebou.
Něžně našlapuj v tom krásném lese a sleduj ptáky jak zpívají písenˇ tajemnou ,pomalu vnímáš ten pocit radosti,to zbavuje tě všech starostí.
V tichu lesa slyšíš šepot stromů ,pod nohama vnímáš zvuky kořenů ,jak mezi sebou hovoří,a tu krásný motýl přeletí ti nad hlavou, on naučí tě zářit Božskou svobodou.
Všechno co člověk v přírodě poznává se v jeho srdci přehrává.
Děkuj všem Božím pomocníkům, oni tvoří a udržují Matku Zemi,pracují pro tebe ,to je k zamyšlení
,
Jak je to moudře uspořádáno,jak bytostní plní Boží Vůli,ta láska zhůry září,uvědom si tu zodpovědnost kterou v sobě máš,budˇ lásku přijmout,poslat dále nebo zůstat stát.
Nelze v této době vlažným býti ,všechno se pohybuje v celém stvoření,ten řetěz lásky je naší záchranou ,nech všechno temno co ještě v sobě máš osvětlit láskou co dává Pán
Neohlížej se zpátky ,běž tou nejkratší cestou,tak jako ženich za nevěstou.
Uvědom si,že nikdy nejsi sám,s jásotem v srdci směřuj k výšinám.