Stříbrný večer zalil celičkou krajinu,
na stromech rozprostřel třpytivý šat.
Podívej, člověče, jak slunce, mraky
a vítr si laskavě umí spolu hrát.
Vytváří obraz neskutečně krásný,
do dáli svítí a vše kolem zjasní.
Až nakloní se den, vše zhasne
a paní noc získá svoji vládu,
sluníčko odejde do nebeského hradu.
Ticho se rozprostře a vše nový šat má,
za krátký čas, bílý den nastává.
Vítr si s oblaky začne hrát,
sluníčko se bude za ně schovávat.
Stříbrnou barvičku vystřídá zlatá,
prohřeje, prosvítí všechno - i blata.
Zase se budou nám i stromy jiné zdát,
přestože zůstaly na stejném místě stát.
Proměny přírody stále se dějí,
stačí se podívat, jak mraky kolem plují.
Nejen že se sluncem na "bábu" hrají,
ale i podivné tvary tu mají.
Jako by nádherný film tady běžel
a ty jsi na louce, při tom jen ležel.