Mnoho Adventů bylo nám dopřáno v tomto bytí,
tak jako pestrých korálek na zlaté niti.
Rok co rok křesťané své domy zdobí,
uvítat malé děťátko, všichni se strojí.
V mnohých se probouzí zlatavá jiskra,
která je symbolem přijetí Krista.
Kéž by se jiskra rozhořela v plamen
a z lidstva odpadl, ten těžký kámen.
Ten, který tlačí a tíží, zahání národy
znovu a znovu, do temných mříží.
Snad je to proto, že víra oslabila
a zlatavá jiskra se pomalu vytratila.
Období lásky vystřídal zmatek,
lidé se starají jen o svůj statek.
Duše pak naříká, v koutečku pláče,
jako to hladové, zmrzlé ptáče.
Neví, kam by se znovu vydalo
a jakou potravu pro sebe sehnalo.
Člověk i jiný a vzácný pokrm má,
v poslední době na něj zapomíná.
Bůh nám ho v zákonech uschoval,
aby si každý důstojnost zachoval.
Jako dar do vínku, dostal i vědomí,
aby si denně, zpytoval svědomí.
To také odešlo, kdo ví kam?
Ve světě zavládl strach a klam.
Naplňme srdce zlatem Kristovým,
ať září a darujme všem, kterým schází.
Doba těžká je, ale naděje neumírá,
pokorně přiznejme, že odešla víra.
I Země se rok co rok probouzí ze spánku,
je čas osvobodit duše, vězněné na zámku.
Spojme se v jednotě, posilme víru,
z prachu ona povstane a bude mít sílu.
Kristus se zase mezi lidi navrátí
a světlo Ducha svatého svět osvítí.
Kéž by se tak stalo u všech národů světa. Přeji všem pokojný a láskyplný Advent 2015.
Srdečně všem Ludmila
.