Každému člověku uvnitř nitra dřímá jeho horší a lepší já. Ten, jenž si obě „já“ uvědomuje, může vědomě používat své lepší já (pokud je to samozřejmě v jeho zájmu a má k tomu patřičnou vůli),
a tím měnit svůj život k lepšímu. Respektive, nejen že tím může měnit
svůj život k lepšímu, ale může tím měnit životy k lepšímu i lidem ve svém okolí.
Tím, že používáme své lepší já, se automaticky léčíme a pomáháme své minulosti ji pročistit
a měnit své aktuální prožívání, což se nám zákonitě konstruktivně promítne i do naší budoucnosti.
Lepší „já“ je to nezanešené čisté vědomí, které by jednalo určitým způsobem, kdyby si neprošlo křivdami a hořkostmi života.
Kladu si otázku,
„proč bychom tedy měli používat svoji zne-čištěnou duši, když můžeme své těžké období, kdy jsme byli ještě nevědomí, prostě pochopit a přijmout a prožívat tak nadále svoji čistou duši, jen již se zkušenostmi, které nás obohatily a upevnily v tom, kdo skutečně jsme a co opravdu chceme?“
Vždyť tyto zkušenosti nás jen upozorňují na to, jak můžeme dopadnout, když své čisté já nebudeme používat vědomě.
Čisté „já“ není zatíženo strachy, je nevinné a důvěřivé. Věří v lidi a vyzařuje láskyplnost. Člověk se rád usmívá na lidi a když vidí potřebu pomoci, pomůže. Není společensky lhostejný, je k druhým tolerantní a nesnaží se je, jakkoliv hodnotit.
Kdežto „já“, které je zatíženo strachy a křivdami, často pochybuje a žije v nejistotě.
Život s myslí, která přenáší impulsy, jenž člověka často znejišťují, je nestabilní a plný nedůvěry.
Tedy jen naší zodpovědností je, zda svoji mysl budeme brát spíše jako nástroj přenášející buď povzbudivé nebo znejišťující podněty, anebo se s ní ztotožníme a podlehneme svým strachům.
Ano, s tímto přístupem k životu
používání svého čistého „já“, nezabráníme tomu, aby se někomu nepovedlo nás například zradit, zranit či jinak ublížit. Ale to už jde za odpovědností toho, kdo nás zranil. Za námi jde naopak otázka: „Jak to, že jsme dopustili, aby nás zranil?
Nakonec je to život a pokud jej chceme prožít opravdu duchaplně, bez tolerance a odpuštění se zhola neobejdeme.
https://www.anetaschauerova.cz/blog/