Jiří Sedláček - Jak se přiblížit k poselství Ježíše Krista

Ježíš Nazaretský dal příklad svým životem. Co to znamená? On sám pouze prožíval království nebe, tzn duchovní život v těle, ve vyšší oktávě možností lidského ducha. Všechno co konal bylo přímým důsledkem Jeho prožívání nebe na zemi. On ukázal, že možnosti lidského ducha jsou mnohem větší než si lidé myslí, ukázal lidem, že je možné žít ve spojení s Bohem tak silně a pravdivě, že duchovní rozměr je v jednom okamžiku rozhodující pro kvalitu života člověka a pro jeho zdraví. Že to, co se děje v přítomném čase v duchu, to se okamžitě projevuje i ve hmotné realitě. On ukázal že u Boha je všechno možné. Dál už je to cesta každého člověka, nikdo za nás nic neudělá, musíme my sami, skrze kvalitu své vůle, skrze svou mysl i tělo.
        Tato Ježíšem uvedená jednota je cestou a zároveň cílem. Lidé si tuto skutečnost často neuvědomují. Lidé jej zbožšťují a tím přenášejí všechnu odpovědnost za svůj život na něj. A to samozřejmě k ničemu nevede, to je pouze stagnace. On učil, že rozhodující je, přiznat se ve svém srdci k Bohu a podle toho se i chovat. Tzn podle toho i myslet a mluvit. Je-li Bůh všemohoucí, jak může ten kdo se k Němu přiznává nadávat na svůj osud, jak může mluvit o nemoci ... ? Vždyť on dává jen dobré, tedy duševní naplnění a zdraví ... Ježíš také řekl: "Bůh není Bohem mrtvých, On je Bohem živých (v duchu)." Je třeba si kontakt s Bohem prožít ve svém srdci, a pokud jej člověk necítí, je třeba se k němu skrze nánosy hmotnosti prosekat. Potom pocítit toto spojení v sobě. Udržet si jej. Dát jej na první místo. Živě s Ním rozmlouvat, počítat s tím, že je vždy s námi.
         Měli bychom v sobě vědět, že stav našeho vědomí a naší mysli v přítomnosti dává stav našeho života, našich vztahů, naší práce, našeho zdraví. Když přeladime na boží milost, okamžitě proudí do systému energie naší duše i našeho těla zlatý paprsek boží milosti. Ta okamžitě oživuje ducha a duch tak okamžitě vysílá vibrace duchovní síly, harmonie a lásky do lidské duše i do těla. Je třeba toto ladění na Boha dělat opakovaně, je třeba se k němu vracet. Na člověka se stále něco lepí, v kontaktu s okolím. Žijeme v prostředí které je velmi energeticky náročné, mnoho lidí má velké zátěže, jeden postihuje svou "přirozeností" druhého.
         Myslím že je důležité si uvědomit, neplatí ono zkostnatělé: Ježíš zemřel za nás. Naopak, platí Ježíš žil zde na zemi v těle, abychom pochopili jak žít! To je spása, že už cítíme kontakt s Bohem a že už víme jak žít , že je to o živém kontaktu s Bohem, ve svém každodenním životě. On žil zde na zemi v těle, abychom pochopili, ve stavu duchovní stagnace a tmy, že duch je tím co ovládá tělo a co živí tělo, že živý vztah k Bohu oživuje ducha člověka. Živý duch v těle znamená, zvládnutí mise, kterou je vlastní schopnost projít dimenzí hmotného světa, jako dimenzí, která je pro ducha novým jemu dosud neznámým prostředím, jako dimenze, která má své nástrahy. Po smrti těla se tato bdělost ducha vyplatí, právě ona dává možnost vstoupit do vyšších pater duchovního prožívání. Tj. to o čem mluví Ježíš Nazaretský když zmiňuje Království nebeské.