Nové články

     Když jsem byl v mládí konfrontován s řadou světových jazyků, které bych přes svoje nevalné jazykové nadání měl zvládnout, často mi v mysli vyvstávala otázka, proč se naši předkové v době tzv. národního obrození rozhodli pro bezvýznamný umírající jazyk namísto světové němčiny. Zejména tehdy. Nechápal jsem je. Vždyť čeština kolem roku 1800 byla jazykem asi 2 milionů zaostalých venkovanů bez vlastní inteligence a šlechty. Proto Josef Dobrovský sepisoval její mluvnici, aby zadokumentoval zanikající jazyk. Byla v té době zhruba ve stejné situaci, jako asi dvacet jiných evropských jazyků. Od skotštiny, welsštiny, irštiny, baskitštiny, katalánštiny na západě Evropy po lužickosrbštinu a kašubštinu na východě. Dnes s nimi skoro nikdo nemluví, neboť jimi původně mluvící národy v sobě nenašly sílu k procesu, kterému říkáme národní obrození. A v souvislosti s odlišným jazykovým vývojem musí každého přemýšlivého napadnout, že se u nás odehrálo něco zvláštního! Proč u nás zmrtvýchvstání češtiny a Čechů jako národa ano, když to vlastně bylo a je hospodářsky nevýhodné? A proč třeba u Irů, Basků apod. ne.

    Již asi 4 tisíciletí je známo, že řeč je pokusem člověka o podvědomé zachycení jednotlivých aspektů Absolutna neboli Podstaty světa. Od tohoto poznání si kabalisté odvodili, že každá hláska, původně hebrejštiny, pak i jakékoliv řeči, je úsečkou zachyceného aspektu reality. Nejen hláska, ale i její vyslovovaný odstín. Tak z charakteru jazyka toho kterého národa můžeme „odezřít“ i to, jakým způsobem je dotyčná jazyková skupina lidí schopna podvědomě vnímat odstíny „živé reality“.

       Jako náboženský synkretizmus je označován jev, když člověk či skupina lidí míchá hodnoty a rituály různých náboženství podle svého osobního cítění. Dnes je možné takový přístup u nás nejčastěji pozorovat na jevu, kdy v zásadě křesťansky smýšlející lidé (včetně mne) používají k popisu světa a člověka termíny, převzaté třeba z budhismu, jógy, hinduismu či přírodních náboženství. Synkretisté klidně přejímají pojmy a chápání duchovních kompetencí, které tradiční křesťanské pojetí světa a člověka nezná. Nečekají na „povolení“ jejich používání hodnostáři církví či na nalezení jejich obdob v nově nacházených písemnostech z doby prvních křesťanů. Církve a její představitelé si evidentně neví rady. Pro představu uvádím např. reinkarnaci nedozrálých lidských duchů, působení duchovní zátěže člověka nikým neodstranitelnou karmou (hříchem), meditaci v přírodě jako plnohodnotnou formu modlitby, očistnou roli půstu či vegetariánství, přednost osobního niterného náboženství před organizovaným davovým apod.

    V posledních týdnech se po smrti V. Havla na fóru Agape rozvířila diskuze o tom, jaký VH vlastně byl. I když je většina lidí touto diskuzí asi již unavena, považuji za vhodné doplnit své názory umistěné v jednotlivých příspěvcích o tento krátký článek. Je určený pouze pro klub Agape Brno, nikoli k obecnému šíření.  J. Staněk

     Že se západní civilizace nachází ve stadiu, ve kterém se nemůže ani udržet, ani stejným směrem pokračovat, se shodnou prakticky všichni dobří pozorovatelé. Však také „zaručeně pravých“ líčení způsobů zvratu dalšího směrování lidstva najdeme od vědců i jasnovidců na internetu nejméně desítku. Líčí se v nich přílety a inkarnace ufounů, katastrofy způsobené příletem planety Nibiru či přepólováním Země či slunce. Ze zásady sice nikdy nevylučuji nic, ale zatím žádný popis proměny na mne v mé intuici neudělal „dojem“. Tím méně zbožná přání, že se v důsledku synchronizovaných meditací uživatelů internetu či indiánských šamanů osvítí na Zemi vládnoucí spojenectví temných duchů, nebo že se probudí spící masy konzumentů, nebo dokonce že se skrze krvavou revoluci duchaprázdných zavede za ta pravá konzumní „spravedlnost“. Taková se již začátkem 20 století zavedla, ale dodnes je z tohoto vědeckého experimentu kocovina. Protože jsem nástup úpadku chování lidí a společnosti zaznamenal již před 20 roky, na rozdíl od davu mediálních jásalíků nad podivnou formou svobody, věnuji se od té doby hledání způsobu, jakým k obratu chodu dějin dojde.

    Když tedy Podstata světa vytvořila vesmír jako „pískoviště“ pro hraní a vývoj lidských duchů a andělů, diferencovala jej v takové„kompetenční okruhy“ (galaxie) pro bytosti, jimž se náboženskou terminologií říká archandělé. Každá galaxie mátedy svého řídícího archanděla, každé slunce řídícího anděla. Jejich fyzikální existence (galaxií, sluncí a planet) je přesně předurčena vůlí Podstaty světa neboli fyzikálními zákony. Bytosti v ní mají tedy omezenou dobu na „hraní“(tvoření). Andělé jednotlivých sluncí „mají v popisu práce“ sledovat vývoj přidělených slunečních soustav a vypočítat na planetách, na kterých se vyskytnou podmínky pro fyzickou existenci života délky těchto období. Jakmile se takové podmínky vytvoří, kopírují z duchovní dimenze (duchovního ráje) Bohem stvořené dokonalé živé bytosti do hmotných podmínek. Jejich působením vznikají tedy ve vhodných geologických obdobích podmínkám odpovídající zvířata a rostliny. Kopírování čehokoliv dokonalého tvůrčími duchy ve stavu rozšířeného vědomí postřehl již Platón. Nazval místo původu dokonalého „světem idejí“.

      Posílám předběžný text článku k diskuzi.