V úvodu tohoto článku musím vzpomenout na jeden rozhovor, který jsem vedl před sedmi lety s paní Kováříkovou. Mluvili jsme tehdy o zrychlující se energii, kterou mnozí duchovně vnímaví lidé pociťují, a protože se toto téma stále objevuje v příspěvcích na našich stránkách, domluvili jsme se, že naše tehdejší povídání připomeneme. K našemu rozhodnutí přispěl také dopis paní Lídy Kamencové, z něhož uvádím:
„Když se na stránkách Agape objevily články Ivanky Kováříkové, měla jsem radost, protože jsem si vzpomněla na její zajímavý rozhovor s panem Červeným v Občasníku (říjen 2005). Znovu jsem si ho přečetla a řekla bych, že informace v něm jsou více než aktuální. A protože jsem si i v jejím článku k volbám všimla zmínky o událostech, které se nezadržitelně přibližují, napadlo mne, že ji poprosím, zda by se k tématu ještě vrátila.“
V následujícím rozhovoru se tentokrát bude Ivany ptát místo mne paní Ludmila. V celém textu najdete potom jak původní odpovědi na moje otázky, tak i nově rozšířené úvahy. A. Červený
Moje otázka se týká tvojí zmínky o událostech, které se nezadržitelně přibližují a které zasáhnou do dění u nás i ve světě. Na co se máme připravit a lze takové věci vůbec předvídat? Mají tyto události také něco společného s rokem 2012, kterého se mnozí tak obávali?
K tomu, abych na tuto otázku odpověděla, se musím vrátit do minulosti a do základů lidské existence. Od počátku totiž platí ve stvořeném světě určitý řád, který byl do něj Boží Vůlí vetknut. Nejen na Zemi, ale ve všech úrovních, které byly lidskému duchu dopřány k vývoji, platí stejná pravidla. V lidském pokolení se pak objevovali čas od času jedinci obdaření jasnovidností, kteří uměli některé více či méně významné věci předpovídat. Zjevovaná proroctví se lišila podle osoby dotyčného a úrovně, do které se mohl napojit. Někteří tak viděli věci spojené s jedním lidským věkem, jiní dohlédli přes staletí. Tito lidé přijímali jemnohmotnou a duchovní energii, která lidstvo doprovázela a formovala, nikdo z nich ale nebyl vpuštěn do vyšších (člověka přesahujících) dimenzí.
Já si u sebe tuto schopnost také trochu vybavuji. Vím, že pochopení určitých zákonitostí člověku umožnovalo vhled do věcí budoucích. Ale v určité době se něco v tomto řádu změnilo a nestalo se tak teprve s příchodem loňského roku. Už mnohem dříve jsem si uvědomila, že do celého stvoření vstoupila jiná energie, člověka přesahují a vše se začíná této vyšší energii podřizovat. To ovlivňuje i schopnosti jasnovidců předvídat budoucí události. I nejlepší z nich nemohou tuto příchozí energii obsáhnout a čerpat z ní nějaká poselství, protože je tato převyšuje a není dovoleno do ní lidskému duchu vstupovat. Musel by to být opravdu vyvolený jedinec, který by znal konkrétní Boží záměry a takový bude stejně mlčet. Ostatně, kdyby mluvil, stejně by mu lidé nevěřili.
Myslím si proto, že i duchovně velmi vyspělí lidé nebudou vidět přímé obrazy nadcházejících událostí, ale budou lépe vyciťovat změny v tocích energie, která přichází, a začnou jí postupně rozumět.
Někteří lidé také očekávali s příchodem roku 2012 katastrofu, která úplně zničí tento svět. Napadla i tebe tato myšlenka? Bojíš se třeba trochu?
Bojím. Ale jiné věci. Vůbec nepochybuji o tom, že hospodaříme špatně se svěřeným statkem - vlastní Zemí. To se také bude lidstvu vracet a jistě to budou velmi vážné události, které naprosto změní myšlení lidí na celém světě. Že by ale přišla rána, která by celé lidstvo smetla, to tak nevidím. Co mě ale moc trápí je skutečnost, že budeme svědky stále horších zpráv z úrovně chování lidí. Vše, co je v lidském rodě uloženo jako karma, bude vyplouvat na povrch, protože to musí být prožito, a to bude velice smutné. A všichni jsme toho součástí. Nelze si říci, že tamto či ono se děje ve světě a že u nás takových hrůz není. Ne, teď bude Bůh ukazovat všem lidem, kam ve svém vývoji dospěli, a budou to často velmi žalostné obrazy.
Všichni pak pochopíme, že nejen v tomto, ale i v minulých životech jsme mohli udělat mnohem víc pro duchovní vývoj celého lidstva a sama za sebe cítím, že se budu jako lidský tvor ještě dlouho stydět a mít výčitky.
Vidíš, a mnozí přitom tvrdí, jak se těší, až se otevře nová dimenze, která jim umožní rozšířit jejich vnímání.
No nevím. Mám dojem, že ti, co nejhlasitěji křičí sláva a udělují rady, mají co dělat především sami se sebou. U duchovních lidí se ale dostavuje trochu jiný pocit. Začínají si být vědomi toho, že se jejich vývoj v hmotné i jemnohmotné dimenzi ukončuje. Vidí za sebou ten dlouhý věk, co už se (nejen) tady na Zemi pohybují a je jim přirozené, že musí přejít do vyšší úrovně. Jinak by se jejich duchovní vývoj zastavil. Většina z nich si začíná nejen uvědomovat, ale i přímo vybavovat, odkud se vlastně ve stvoření vzali a kam kráčí. To ale neznamená, že odsud ze Země odejdou, právě naopak. Teď jich tu bude nejvíce třeba, budou moci ale už žít i v duchovní dimenzi.
Smutná je na tom ale skutečnost, že na takové úrovni vývoje mělo stanout mnohem více lidí. I když bylo počítáno s tím, že ne všichni to zvládnou, to, že naprostá většina lidí k této hranici ještě nedošla, je velikým zklamáním. Přitom byly lidstvu k jeho vývoji poskytnuty ty nejlepší možné podmínky a do času, jenž potřebovalo pro svůj vývoj, mělo vloženo veliké rezervy. Ani to ale nebylo dost. Právě to, co dnes pociťují mnozí jako zesílení energie nebo určitý tlak, ukazuje lidem, že na této hranici ještě nestojí a že by se k ní měli co nejdříve vydat.
A jak to mohou udělat? Co potřebují vědět?
Že musí nikoli zrychlit, ale zjemnit svoje vnímání. Energie, která vstoupila do stvoření, má ve své podstatě dovést lidského ducha k jeho maximální zralosti a má mu umožnit, aby vstoupil do království nebeského. To pro každého jedince znamená, že musí vyprat svůj šat doběla. Přicházející energie mu to také umožnuje. Proudí do všech čaker a jemnohmotných obalů člověka a zesiluje jejich vlastní vibrace. Proto vše, co je v těchto obalech uloženo (pozitivní i negativní karmický záznam) vyplouvá na povrch a musí být prožito.
Pokud se tedy lidé ptají, co by měli konkrétně udělat, odpověď je poměrně jednoduchá. Stačí se zaměřit na ty oblasti života, ve kterých sami vyciťují, že musí již vyslovit nějaký svůj jasný názor, svůj postoj k daným skutečnostem a to bez ohledu na to, změní-li jim to život.
Toho se ale mohou mnozí obávat z důvodu možné ztráty svých dosavadních jistot
Nikdo, kdo se bude snažit postavit čistotu svých myšlenek proti negativním myšlenkám jiných, nemůže být doveden do ztráty. To přímo odporuje Božímu přikázání, aby člověk usiloval o postavení základů všeho svého konání na duchovním rozměru. Je to myšlenka temna, bát se něco takového zkusit, a v současné době je to velmi rychlá cesta k tomu, uzavřít si bránu oddělující temno od světlé cesty k Bohu a zůstat právě na té potemnělé straně.
Úvaha, že nepůjde duchem žádaný rozměr prosadit oproti stávající hmotné skutečnosti, patří k těm nejnebezpečnějším myšlenkám, jaké mohou člověka napadat. Jejich přijmutím se člověk vlastně vzdává své samotné lidské podstaty a živé duchovní jiskry, tedy daru, který do něj sám Stvořitel vložil.
A ti, kteří jsou již duchovně vyspělí, budou zde ostatním pomáhat, aby také stanuli na prahu duchovna?
Tady se musím trochu pousmát. Ano Liduško, určitě budou, ale usmívám se proto, že to budou zcela jiní lidé, než ti, kteří jsou o své vyvolenosti k tomuto už pevně přesvědčeni. Sama vidíš kolem sebe, kolik dnes pracuje různých léčitelů, kartářek a jiných, kteří se snaží pomáhat druhým. A oni se opravdu snaží, to jim nelze upřít a dokážou i pomoci, ale pro dobu, která přichází, jejich síly a schopnosti nebudou dostačující. Jejich lampy začnou jedna po druhé zhasínat.
Ale na straně druhé, objeví se jiná světla. Tito lidé, a nebude jich mnoho, budou obdarováni přímým paprskem ze Světla. Většina z nich už ho nad sebou má, ale oni ještě nekonají, protože nejsou třeba sami o sobě přesvědčeni, že by mohli nějak pomáhat . Přijde ale čas, kdy tento paprsek přímo ucítí a jejich světlo potom bude majákem v temnotách. Opravdu jich nebude mnoho, ale některé takové znám.
Běžní lidé také tyto povolané jedince rozpoznají a začnou se k nim stále častěji obracet v záležitostech, ve kterých si nebudou vědět rady. Člověk, který tě dříve málem nepozdravil, k tobě pak přijde na radu ve svých nejosobnějších prožitcích. Z toho ale také pramení velká zodpovědnost těchto duchovně vyspělých jedinců. Nejen, aby správně pochopili, co jim bude Světlem sdělováno, ale také, aby udrželi co největší čistotu ve svém myšlení i konání. Bude to všechno i pro ně náročné.
A co myslíš, kolika lidem bude možné ještě otevřít oči tak, aby byli spaseni?
Tak to Liduško opravdu nevím. Domnívám se ale, že všichni, kteří patří do tohoto našeho věku, měli dostatečné možnosti, aby spaseni být mohli. I když se někteří zrodili dříve a někteří později, měli velmi spravedlivě nastaveny podmínky pro svůj potřebný duševní a duchovní vývoj. Opravdu každý jedinec. Ve stvoření je dána určitá hranice, kdy mohou do jednoho vývojového cyklu vstupovat ještě nové duše. V současné chvíli se proto domnívám, že do našeho věku už k vývoji ty nově zrozené nepřicházejí. Ony se stále rodí, ale přebývají v jiných částech stvoření. V našem věku by totiž opravdu už nemohly obstát. Jejich světem bude věk následující.
Pro nás z toho plyne, že k tomu, abychom vešli do království Ducha, musíme využít náš současný svět se všemi jeho dimenzemi. Nebude možné vstoupit do věku nového a něco tam na sobě dodělávat. V tomto platí neúprosná Spravedlnost Boží. Naopak, z našeho věku májí vzejít duchovní světla, která budou pracovat na dalším díle, které Bůh ve své milosti lidskému pokolení nabízí.
Pozn.: Vzhledem k tématu, o kterém rozhovor pojednává, bychom rádi případné dotazy poslané do diskuze sesbírali a připravili odpovědi v samostatném navazujícím článku.