Diskuse pod články

Předplatitelé magazínu mají možnost diskutovat ve fóru přímo pod každým článkem. Fórum je zobrazeno pouze v případě, že je uživatel přihlášený na stránkách.

Nepřehlédněte

16. 2. 2013 | 10% sleva pro předplatitele magazínu na celý sortiment knih a nahrávek.

3. 2. 2013 | Z důvodu změny Klubu Agape na Magazín Agape byla aktualizována Pravidla používání služby. Předplacené členství v klubu bylo automaticky převedeno na předplatné magazínu ve stejné délce trvání.

21. 11. 2010 | Právě jsme zavedli novinku Kolektivního léčivého působení na člověka.

Deset největších Čechů (2) - T. G. Masaryk a Václav Havel

Zejména u osoby T.G.Masaryka, který v dotyčné anketě v počtů stoupenců skončil na druhém místě, platí, že chceme-li získat pohled na něj ze skryté, esoterické strany, musíme se zaměřit na zdánlivě nelogické, ale osudové kroky, kterými byl jeho život naplněn. Nenapadné symboly jeho konání materialisticky myslícím lidem obvykle unikají. Považují je za detaily. Duchovní člověk naproti tomu cítí, že právě ve schopnostech číst detaily je ukryta genialita, odhalující vstup do jiných aspektů nebo dokonce dimenzí stvoření (pohleďme např. na elektroniku a nové technologie; vstupní branou je nenápadný detail, jehož využití otevíra do té doby nepředstavitelné). O symbolech je známo již davno, že jsou "prosvítáním" zakonů duchovní dimenze do hmotného světa. Je také znakem člověka živého v duchu, že se právě u podivných jevů ptá: Proč? V životním příběhu T.G.Masaryka se to podivuhodnými detaily a zvraty jen hemží. Z kovářského učně v Čejkovicích na německé gymnázium do Brna. Tam v sextě katolicky vychovaný syn panského kočího, paradoxně sebevědomý vzhledem ke svému původu, k postavení rodiny, nejen odmítl zpověď, ale ještě udeřil ředitele školy. Po vyloučení z gymnázia v Brně následoval záhadný vstup na gymnázium ve Vídni s následným excelenlním absolvováním filozofie na univerzitě. Na protest proti vyhlášení dogmatu o neomylnosti papeže mladý Masaryk rázně přestoupil od katolické víry k řecké uniatské (takové dogma může rozhořčit jen člověka, který vnitřně ví, jak daleko je člověk a lidstvo od pravdy a dokonalosti).

Opomíjená osobnost Charlota Garrigue Masaryková
Masarykovo chování před válkou se vyznačovalo jednotou slov a činů bez ohledu na potíže, které to vždy v pokrytecké a zájmy propletené společnosti přináší (teprve v politice vyjadřování mírně usměrňuje v duchu umění možného). Nepominutelná je také jeho fascinace Platónem, "patronem" těch, kteří mají tušení nebo osobní zkušenost s nadhmotnou dimenzí idejí. A pak přichází záhada záhad: učil filozofii v Budapešti a Lipsku, ale tato místa jej nezaujala. Jediné, co jej tehdy zaujalo, byla mladá Američanka Charlotta Garrigue. A zde je třeba se zastavit, neboť v nalezení osoby bytostně blízké najdeme klíč k Masarykovi samému. Proč Tomáš Masaryk, pro ženy atraktivní vzhledem i postavením, si radikálně zvolil za životní družku ženu až z Ameriky? Musel pro ní za moře a přesvědčit ji! Co jej na slečně Charlottě tak zaujalo? To, co Tomáš celou svou bytostí do té doby hledal. Železná pevnost víry příslušníků amerických malých církví, pro něž je víra základem mravnosti a nikoliv záminkou ke konání rituálů a žebravých modliteb. Charlottina železná víra byla navíc spojená s nevídanou náboženskou tolerancí (fascinující v zemi nesmyslných katolicko-evangelických rvaček) za respektování vědecké racionality. Taková víra se svým důrazem na důstojnost Bohem stvořené bytosti znemožňuje ponížení člověka na pouhou věc ke zkoumání, kterýžto přístup je typický pro ateistickou vědu. Ano, ze Charlotty na něj dýchl rozměr člověka, který by ve svém konání nepřipustil nic, co by nebylo odůvodnitelné před Bohem! Člověka, který smysl svého konání vidí v úsilí a nastolení spravedlnosti a rovnoprávnosti ve společnosti. Charlottinou ženskou intuicí (nikoliv studiem) získaný fundament životní filozofie v Masarykovi zrodil celoživotní obdiv a úctu k ženám (proto přijal jméno své ženy).

Probuzené češství T. G.
V duchovní vibraci jednoty víry a vědy přišel lépe německy než česky hovořící profesor filozofie v roce 1882 do Prahy. A zde se odehrál další záhadný zvrat. Nejen že byl fascinován Prahou tak, že jí dal přednost před Budapeští, Lipskem a Vídní, ale při studiu české historie jej zaujal její náboženský (neboli duchovní) kontext a charakterové vlastnosti klíčových osobností (Hus, Komenský, Palacký, Havlíček). V Praze zjišťoval, že svým přístupem k životu a poznání je vlastně nikoliv Rakušanem, konformním Moravákem či Slovákem, ale bojovným Čechem husitou. Ztotožňil se s hlavní vibrací bojovného českého duchovního jádra:

Objektivní pravda (tedy boží) musí mít přednost před osobnímí a skupinovýmí zájmy (církevními, národními, stranickými) i za cenu osobních útrap a obětí.

Stali se spolu s manželkou (což se opomíjí) bojovníky za poznání a žití Pravdy včetně spravedlivého sociálního uspořádání společnosti. Tím se vnitřní vyciťování manželů Masarykových naladilo na "vysílací délku" vyzařování duchovního vedení českého národa. Od něj k nim začala proudit duchovní síla i intuice. Tu ostatně Masaryk následně k "boji" s českými hecvlastenci velmi potřeboval (vlastenci bez objektivity ducha Pravdy). Reálně a objektivně myslící skupina české inteligence (později tzv. Maffie) na Masaryka zapůsobila tak, že se rakouský profesor od roku 1884 objevoval na sokolských shromážděních. Mírná protičeská šikana rakouských úřadů jej, nespravedlnost nesnášejícího, v "českosti" ještě utvrdila. "Nakmitáván" železnou vírou manželky, že pravda boží, neboli objektivní, zvítězí, tudíž že objektivní pravda má přednost i před domnělými národními zájmy, se dal do boje s přesilou českých hurávlastenců ve věci rukopisů, v hilzneriádě bojoval proti křivému obvinění žida Hilznera z vraždy, v katechetském procesu obvinil katolické katechety z diletantské výuky víry a ti jej zažalovali. V době všeobecné protimasarykovské štvanice jej právě jeho žena přesvědčila, že nemá z Prahy utíkat. Po vypuknutí války okamžitě viděl, že Habsburky vyhlášená válka je nespravedlivá a podle toho konal. Před zatčením unikl do emigrace. Hrůzy války přivedly k duchovnímu prozření i davy Čechů, do té doby uspaných konzumem nejblahobytnější části Rakouska-Uherska. Pod vlivem nesmyslného vraždění a útrap se otřásla sice pohodlná, ale vývoj vyžadující katolická víra rozhodující masy Čechů. Válka otevřela jejich duše k vnímání nutnosti změny ke kvalitě, vnitřnosti a opravdovosti víry (u části bohužel přemrštěně k "volné myšlence"). Tím se opětovně myšlení rozhodující masy Čechů setkalo s Masarykovým myšlením! Čeští váleční zajatci objevili profesora Masaryka jako vyjadřovatele svých podvědomých impulsů a pod jeho vlivem vytvořili zahraniční legie.

Stal se nenápadný zázrak
Český národ byl Masarykovým vedením vyveden ve válce z tábora poražených do tábora vítězů! Tím se přesvědčení duchovní elity, že Pravda (boží) vítězí, stalo přesvědčením širší masy. Dokázal to zázrak zmrtvýchvstání českého království pod názvem Československá republika. Ateisté (marxisté) kteří za samostatnou republiku nikdy nebojovali, si později tento úspěch jen přisvojili. Je štěstím první republiky, že se jejím prvním prezidentem stal T.G.Masaryk. Vyzařování jeho osoby způsobovalo, že ji tržní prospěcháři a marxističtí destruktoři nerozložili hned v začátcích. Po dobu 20 let tak bylo možné v atmosféře duchovní svobody vytvářet prostřednictvím i pro chudé dostupného vzdělání vrstvu národní inteligence. Aby toto Masarykovo působení v čele státu mohlo pokračovat, dostalo se mu mimořádného daru od duchovního vedení národa: když ve dvacátých létech těžce a utajovaně onemocněl, překvapivě dobře se zotavil!

Přehodnocení životní filosofie
Již před válkou projevené psychické onemocnění paní Charlolty naznačilo jiný duchovní zákon: extrémně přísné nasazení duchovní energie ke "zlepšení" světa vede k vyčerpání duševní síly dotyčného. Duchovní vyčerpání se zevně manifestuje depresí. Bůh bible dává sice na základě historických událostí poučení člověku, ale nedává přímo životní energii! Tu dává pouze Živý Bůh, v knihách nepopsatelný. Poznání, že pouhé čestné úsilí o vědeckou pravdu nemusí vést k úspěšnosti v politice, ke kontaktu s Bohem, procházelo hlavou prezidenta v posledních létech jeho života. Musel vidět, že namísto zkvalitněné společnosti, postavené na nadčasové spravedlnosti, se příliš rozmohlo přízemní čecháčkovství, zakotvené ve ztrátě víry ve spravedlnost (kořen ateistického komunizmu). Odhadoval, že k duchovní rekonstrukci bude potřeba 50 let života ve svobodě. S nezdary o uspořádání lepší Evropy a sociálních poměrů v ní se u Masaryka objevily pochybnosti o mnoha životních krocích včetně nutnosti "bourat" Rakousko. Typickou a ateisty zatajovanou změnou postoje je výrazné oslabení odporu ke katolické církvi. Lidová strana se stala pilířem státotvornosti první republiky. Masaryk umíral s obavami o osud republiky a národa, protože pojetí jeho víry bez gnostického rozměru (a zejména jeho takřka nevěreckému nástupci Dr. Benešovi), mu blokovalo možnost pomoci z duchovní dimenze (intuitivní informace a přívod duševní síly). Teprve v okamžiku smrti jej andělé zajisté zbavili obav získaných při čtení Mein Kampfu.
T.G.Masaryk je skutečný prezident zmrtvýchvstání českého státu jako základny pro další duchovní vývoj národa a své "druhé" místo si nepochybně zaslouží. Volili jej ti Češi, kteří mravnost a čestnost považují za podstatu náboženství, kteří hledání Pravdy považují za smysl života.

Václav Havel

Na třetím místě v galerii velkých osobností našich dějin se umístil exprezident Václav Havel. Pokusíme se proniknout ke skrytým pohnutkám těch, kteří jej nominovali. Abychom to mohli učinit, musíme se ponořit do života Václava Havla, jeho dramatického díla a role, kterou sehrál v době listopadového převratu. Jeho životní příběh začíná rolí mladíka nejprve v přepychu vychovávaného, později režimem šikanovaného.

Havel dramatik
Excelentní přístup k informacím a konexím v kombinaci s komunistickou šikanou v něm rozvinuly pozorovací talent zejména ve směru k vnímání chování lidí a problémů společnosti. Tento talent uplatnil ve svých dramatech, kde nechal vystoupit paradoxnost živočišných lidiček, bezduché společnosti falešných autorit a přetvářky. Dramatik Havel je zobrazitel krize člověka i doby, ale východisko v hrách není vidět. Domnělým východiskem se mu v kontextu totalitní doby jevila západní společnost. Netušil ale, že její klady nejsou zakotveny ve svobodě osobnosti a demokratické formě vlády, ale v neviditelném duchovním fundamentu. Tento duchovní fundament euroatlantické civilizace tvoří meze bezbřehé svobodě prostřednictvím božích zákonů a činí tak vůli lidu vůlí boží. O tom se Václav Havel přesvědčil až poté, co svobodu a demokracií u nás pomáhal obnovit.

Příčina Havlovy proslulé "blbé nálady"
K svému úžasu zjistil, že láska nevítězí nad lží a nenávistí, ale naopak lež a chtivost využívá pole svobody k lavinovitému šíření. Padly jisté zábrany, kterými totalita v pudu sebezáchovy omezovala rozklad a zejména ničení mládeže. Místo svobodné tvorby v kultuře "demokraticky" rychle zaujala "železná" pakultura řízená duchem těch mas, které se řídí zásadami: hlavně když nám chutná a když je sranda. Na duchovní posttotalitní poušť rychle vtrhly nectnosti ze Západu, jeho morální hniloba. Prostitutky, bezzábranoví kšeftaři, tunelářští privatizátoři-zloději, živočišní konzumenti tělesnosti a mocenští mafiáni se stali znakem doby. U exprezidenta se objevila "blbá nálada", deziluze z původní naděje, že kvalitě společnosti samočinně uvolní cestu svoboda a demokracie (společnost ale stojí na duchu!).

Proč byl ochromen nadějný vývoj společnosti
Teprve pak objevil a začal mluvit o transcendentním rozměru bytí, ale s hlediska transformace společnosti bylo již pozdě. Havlovou nepochybnou zásluhou je obratně vedený, nekrvavý, pro zahraničí atraktivně dramaticky divadelní převrat v roce 1989. On byl jeho klíčovou osobností. V zahraničí, které toho o české realitě mnoho neví, se stal jeho konstruktérem a symbolem. Duch se však neodbytně ptá: Kde se u Václava Havla začala odvíjet chyba, v jejímž důsledku se nadějný vývoj ochromil? Odpověď nalezneme v zaměření činnosti po zvolení prezidentem. Národ čekal geniální a duchem inspirované vykročení do nové éry. Ale Václav Havel, ač se snažil ze všech svých sil, místo duchovní rekonstrukce myšlení rozhodující masy národa připustil zvrhnutí transformačních dějů v materialistickou rvačku o majetky. Připustil, že iniciativu ve společenském životě a politice převzali uctívači moci a peněz. Jako čerstvě zvolený prezident s nekonkurovatelnou autoritou poskytnutou mu důvěrou lidu sice svolával lidi čestné i znalé, vytvořil štáby oficiálních i neoficiálních poradců. Jenže poradci, co svět světem stojí, mohou poradit jen ve věcech malých. Koncepci včetně prostředků realizace, tj. cíl duchovního usilování, musí znát vůdce sám. V tomto aspektu je každý vůdce sám, pouze s Bohem. A buď má a nebo nemá "vedení". Vize přichází vždy jen z duchovní dimenze bytí a nemůže být okopírováním Západu. Ani ve společenském uspořádání národů "nelze vstoupit dvakrát do téže řeky", neboli co je úspěšné jinde, nemusí být úspěšné doma. Překážkou pro získání schopnosti duchovního vyciťování Václava Havla (a tím vize) byl jeho velkoměstský původ. K duchovním vhledům nelze dospět ve městech, divadlech, ba ani ve společnostech moudrých. Genius loci (duch místa) těchto míst je utvářen vibrací myšlení městských, tj. duchovně degenerovaných lidí. Vibrace jejich aur ovlivňuje kohokoliv ve městě žijícího.

Vítězství těch s černou nitkou
Po celou historii lidstva odcházeli velcí myslitelé do samoty a na pouště, aby ze svého podvědomí setřásli myšlení lidí živočichů!!! Jejich nitro se uprostřed nenarušené přírody srovnává s Řádem neboli přirozeností. Tím se očišťuje. V tichu nenarušené přírody hovoří k člověku sám Živý. Jen s Řádem srovnané nitro je schopno prohlédnout kořeny problémů společnosti, a tím se mu vy jeví východiska. Jen "osvícenému" se vynoří inspirovaná koncepce (viz 4. až 9. vhled Celestýnského proroctví, ale také meditace Karla IV. v kapli Svatého kříže). Krizový vývoj osvobozené české společnosti Václav Havel sice viděl, i se jej snažil ze všech sil usměrnit k lepšímu, ale volil prostředky, které k cíli vést nemohly: zákulisní tlaky, "sarajevské atentáty" na privatizační rozkradače, mravoučné proslovy. V těchto prostředcích byli a jsou jeho protivníci, celý ten orchestr "černých", zákonitě vždycky lepší!

Zásah z duchovního světa
Existuje však i druhý obrat k osvícení zážitky blízkosti smrti. Duchovní vedení národa jej Václavu Havlovi dvakrát přisunulo, vždy na jeho záchranu. Když už se zdálo, že osobně rezignoval na ideály, chce si jen užívat prezidentské funkce, života a zahraniční slávy, nastal zdravotní zvrat (život nikoho není na užívání, duchovního člověka zejména!). Tyto ataky na vitalitu těla zastavily postup duchovního úpadku. Náhle se vnutily do mysli jiné hodnoty, hodnoty samotného bytí člověka. Projeví se v následné tvorbě exprezidenta tak, že k dokonalé analýze rozkladu osobnosti člověka, kterou provádí jak totality moci, tak diktatury trhu, přidá přesné pojmenování příčin a ukázání cest, které z rozkladu vedou???

Předurčení jména
Budoucnost není předurčena, ještě je možné změnit předurčení jména daného mu do kolébky českými "slovními druidy": Václav Havel - váhal věc Iva (přesmyčka není náhodná). Jako největšího Čecha jej volili ti, které listopadový převrat osvobodil. Jsou to lidé řídící se konkrétností, faktickým výsledkem činů, kterým ale chybí smysl pro funkci času jako nástroje Ducha (nedostalo se jim klasického vzdělání, takže neznají Solónovu poučku: Nikoho nelze zváti šťastným - také slavným - před okamžikem jeho smrti!)

Příště pokračování husitskými "finalisty"

Josef Staněk
časopis Phoenix 8/2005


Hodnocení
Aktuální hodnocení: 5 (1 návštěvníků)
Štítky: český národ, historie, odkazy předků
© 1997 - 2017 Agape Brno
všechna práva vyhrazena
předplatné magazínu | vydavatelství | mapa stránek | kontakt
Hluboká 5, 639 00 Brno | tel.: 775 563 052 | info@agapebrno.cz