Lékař klasické medicíny i lékař tradiční čínské medicíny (TČM) se v každodenní praxi setkávají se stejnými chorobami. Liší se jen přístup, jakým oba své pacienty léčí.
Klasická medicína se orientuje zejména na laboratorní a přístrojovou diagnostiku, kterou má rozpracovanou do nejmenších detailů. Bohužel díky tomu dochází ke specializacím, kdy lékař zevrubně analyzuje jen to, co spadá do jeho oboru a už jej příliš nezajímají jiné části organismu, které mají s onemocněním pacienta často co do činění. V praxi to vypadá např. tak, že se kožní lékař zajímá "jen" o kůži a už by ho nenapadlo spojovat si kožní obtíže se stavem některých orgánů. Zubař, léčící paradentózu, se bude zajímat jen o dásně, ale říci mu, že by se měl např. nejdříve zrevidovat stav žaludku nebo srdce, by toto považoval za sci-fi nebo nesmysl. A tak bychom mohli pokračovat dál.
Ve velké části onemocnění se snaží klasická medicína jen polačit
symptomy, což v praxi často znamená doživotní předepisování léků.
TČM vychází z vlastních základů a hlavní je stav pacienta v okamžiku vyšetření. Diagnóza neboli
syndrom se stanovuje na základě čtyř vyšetřovacích metod (viz dále). Nezáleží tedy na terminologii klasické medicíny, ale jaký syndrom si těmito vyšetřovacími metodami stanoví sám terapeut, který pak na těchto základech navrhne léčbu. V rámci komplexnosti diagnostika TČM počítá i s psychickými neboli duševními příčinami onemocnění.
Syndromy vycházejí z čínské terminologie a pro laika nejsou úplně pochopitelné, resp. jejich názvy jsou pro něj mnohdy zavádějící: povrchový - vnitřní, plnost - prázdnota, horko - chlad, ale také např. "vnitřní vítr", "vlhké horko", "stoupající yang", "prázdné horko", "prázdnota krve" apod.
Důležité však je, že se tímto způsobem jde po podstatě onemocnění (jeho kořenu) a ne jen po symptomech, a že se terapeut TČM takto snaží o úplné vyléčení, ne jen o potlačení symptomů.
STEJNÉ SE LÉČÍ NESTEJNÝM A NESTEJNÉ STEJNÝM
"Jedno onemocnění se léčí různými metodami a různá onemocnění se léčí stejně."
Např. bolest hlavy může mít spousty příčin a pokaždé se bude léčit jinak. Naopak úplně odlišná onemocnění mohou mít stejný syndrom a budou se léčit stejnými prostředky.
Klasická medicína se vyvíjí mílovými kroky, TČM stojí na poznání, starém tisíce let, a v jejím vývoji se nic nemění, max. lehce doplňuje. Ideálním řešením by bylo spojení obou oborů, protože i když se oba navzájem propojují, každý umí lépe něco jiného. Říci, že TČM vyřeší vše, by bylo jejím přeceňováním, stejně tak, že klasická medicína je všemocná a že nic kromě ní není.
Vždy je však třeba si uvědomit, že naprostá většina nemocí a poruch fyzického těla má duševní či duchovní příčiny. Proto je bezpodmínečně nutné nejprve pochopit a odstranit poruchu ve vyšších úrovních, tj. v úrovních duše a ducha, neboť v opačném případě se nemoc i po zdánlivém vyléčení vrací nebo objeví na jiném místě.
Dále Vás považujeme za nutné upozornit, že:
-
nejsme zdravotnickým zařízením, tudíž nezastupujeme lékařskou péči. Je ve Vašem zájmu i nadále navštěvovat zdravotní zařízení a neodmítat lékařskou péči.
-
akutní zdravotní případy (vhodné pro lékařskou pohotovost) patří do kompetence léčby klasické medicíny.