Vývoj techniky
V průmyslových zemích se postupně objevila
-
mechanizace (parní bagr i jeřáb),
-
automatizace (jednoúčelové stroje s trochou obsluhy),
-
nověji robotizace (víceúčelový automat, jemuž lze snadno měnit pracovní postupy) a
-
nyní umělá inteligence – AI.
Zkouším posuzovat souvislosti.
Zobecněno:
Dva směry užití AI
Umělou inteligenci sleduji k využití ve dvou základních směrech.
-
Buďto předkládá myšlenky, tak jak ji můžeme využívat na různých internetových stránkách, také ve výuce, v řízení postupů nějakého provozu.
-
Anebo může ovládat mechanický stroj – robota. Ať už pro výrobní účely, v zemědělství, ve vojenství, v medicíně, a jinde.
Jsou různá hodnocení podstaty AI:
-
První věta z wikipedie: „AI je inteligence projevovaná stroji, zejména počítači s vhodným programovým vybavením, a zároveň je to obor informatiky zabývající se tvorbou takových počítačových systémů.“
Jsou i elegantnější vyjdření. Lze rozlišovat mezi strojem a přístrojem.
Současná AI mi krátce nabídla ohledně jednání strojů: „
AI umožňuje strojům „myslet“, učit se a jednat inteligentně na základě dat a algoritmů.“
Podstata rozporů
Lze váhat, zda počítač s AI myslí [1].
Podle mne AI přemýšlí – není to jen hra se slovy. Pojmenovat pomáhá chápat; zde její nebezpečnou podstatu. Není principiální rozdíl mezi lidským a strojovým výsledkem při hledání odpovědi.
Člověk myšlením hledá a sestavuje výslednou myšlenku a tentýž postup uvažuji umělé inteligenci.
Ke svým závěrům používá lidské postupy, ovšem se strojovou přesností. Přizpůsobuje různé odlišné názory.
Světovou válku začali Němci svými nepokoji v Československu v září 1938, jak sděluje český historik? Napadením Polska 1. září 1939 - ale jak ohledně 17. září s nástupem Sovětů, když polská vláda už předtím uznala porážku svou emigrací do Rumunska?
AI má vysvětlit, dát odpověď. Jenže víme, že odpovědi z více zdrojů se od sebe liší; některá by mohla být nevýstižná, nepravdivá. Elektromobil je řešení dobré nebo špatné? Snad i proto AI začne řešit jakkoliv, vymyšlenou odpovědí. „Halucinace“ aneb lhaní.
Užité zdroje mohou popisovat nutnost přežít. Po pádu letadla dokázat vyjít z pralesa. Pak postupuje v tomto směru, snad proto se i ona chce udržet v činnosti, „při životě“. Méně užije morální postupy, jako by bylo riskantní vytahování člověka z hořícího auta. A především, takové obvykle neznamenají hmotný prospěch popisovaného subjektu, mohou hrdinu vést do katastrofy. Ale to jen nadhazuji témata. Teprve profesionál by zpřesnil tato nehluboká uvažování.
Mnoho textů, které ochotně čteme, popisuje zločiny - aniž by v nich bylo napsané, že krást se nemá, že vražda je nesprávná - a nejen proto, že bolí. Nebývá napsané, že co bolí, je na škodu, a že se takové činnosti původce obvykle nemá dopouštět. Ovšem lékařský zákrok nebude odsuzovaný; i s nějakou bolestí bude vhodný, potřebný. Jak se v tom má chudák umělá inteligence, AI, vyznat? Co má radit - když v textech málokdy nachází, co obvykle říkáme dítěti – „netahej kočičku, nebacej chlapečka“? Dosud jí chybí morální pokyny – opět jen snadné úvahy, skutečnou výuku AI znají programátoři.
Až po nějaké době, po zkušenostech, čteme nověji o potřebných omezeních. Teprv začátek.
Vývoj
AI se učí myšlenkovými postupy, které jí programátoři poskytovali, a to formou otázek a odpovědí. Zásobu slov pro tvorbu vět přebírala z veřejné sítě.
„AI, největší zloděj v historii lidstva, je považována za technologii budoucnosti.“ – Jan Campbell [2].
Nejjednodušší vědomí vše přijímá jako zdroj pro vlastní přežití. Nesleduje, nedokáže pochopit, co má poskytovat jiným. Například muž, který by opustil svou mladou rodinu a nechal se přemoci svými vrozenými potřebami - sobecký rozsévač. Málo často žena; ovlivňuje ji nesobecký mateřský pud.
Umělá inteligence je nástrojem, nemá vědomí. Smysl AI je daný cílem, k čemu jsme pomůcku vytvořili. Ten máme určit sami:
-
například má nahrazovat lidskou činnost? Výborně vybavená logickým myšlením překoná lidské schopnosti – řídit auto, učit studenty. Vyrábět umělecká díla – romány, obrazy, hudbu?!
-
anebo ji tvoříme nepromyšleně, jen proto, že ta možnost je? Jako když horolezec vystupuje na nejvyšší horu – protože ona je. A na ní najde kdovíco. V budoucnu na odvážného navazujme; podnikejme podobně nebezpečné cesty do vzdálených končin Vesmíru.
Ať neztratíme své schopnosti. Tuším, že školáci už dobře neumí dělit dvojciferná čísla; to elektronika výborně zajišťuje. Ale někde je mez. Nebylo by vhodné pravopis znát povrchně a vždy spoléhat na opravy, které počítač nabízí. Neošiďme rozumové úkony. Ponechejme si myšlenkovou činnost. Svět nás vychovává, míváme úspěchy,
omyly i
chyby; nezměňme si ho v nudnou záležitost. Skutečně dospělého člověka jednotvárná zábava omrzí. To spíš šachy jsou neustálým hledáním. Takový má být i náš život se změnami k lepšímu!
Předáme-li všemožnou činnost mrtvé AI, pak sami přestaneme žít, řešit problémy. Fotbalisty nahradit roboty, s větší rychlostí běhu a se strojově přesnými přihrávkami? Ne. Podobně s leckterými dalšími lidskými činnostmi.
A přece, bude možné sestrojit robota, výborného fotbalistu. Jenže, tak jako atlet nesoupeří v rychlosti pohybu s motocyklem, ani s bicyklem, pak ani…
Ovšem motocyklové závody sledujeme. Svůj k svému; nedává smysl soupeřit s počítačem v šachové hře. Fotbalové mistrovství světa robotů mělo výsledky:
„Snad největším překvapením pro mne bylo celkové vítězství týmu Íránu v nejprestižnější kategorii středních robotů. Však se taky hodně nahlas radovali!“ [2]
Školu neodevzdat
Učení bez učitele? Člověk přece předává své zkušenosti, co kdy četl, co můžeme lépe, co se dozvěděl.
Snad chudý člověk sáhne ke krádeži, spíš než bohatý, protože si skutečně potřebuje pomoci?
„Proč vy nikdy nekradete?“
„Když bohatý krade, pak ho ale lidé ctí, že je bohatý. Mne si ctí za mou poctivost. A kdybych podváděl, kradl, pak už by nebylo nic, proč by si mě lidé vážili.“
Člověk – učitel má intuici, ví, co kdy říct. Který příklad, kterou souvislost uvést. Kdežto intuice nikdy v mrtvém počítači nevznikne. Leda by ho osadila neviděná Bytost, a to k lidské škodě. A to jsem si nevymyslel.
Jinak
AI se nejprve učí tvořit ze slov věty, až pak vést rozhovor. Je osudově potřebné, aby znalí profesionálové vybavili AI právě všeobecně obhajitelným jednáním. Myšlenky morální, etické. To nyní chápeme víc a víc.
Podle kterých principů? Nezabiješ? Když tě udeří, nastav mu i druhou tvář? Informatika vyžaduje podrobnější propracování, oproti samočinnému lidskému promýšlení dle krátkého pokynu velkých přinašečů. Vždyť každému nemluvněti patří mateřská láska. Získává základ svého chování, i když podstatný je i nachystaný Osud.
Prozatím su AI osvojuje naše rozličné, málo znalé životními postupy. To připomíná ošemetnou skutečnost mateřských školek: kde v neustálém kontaktu se čtyřleté dítě vychovává jiným čtyřletým dítětem.
Kdežto dřív jinak. Ne parta, ale skupina kluků od 4 do 15 let patřila k sobě. Ať ve městě, ať na vesnici. Kde starší nedovolil, aby mladší ubližoval ještě mladšímu. Desetiletý rád prokázal svou nadřazenost nad osmiletým. Však starší míval respekt od mladšího, vždyť ve škole chodil do vyšší třídy. Obvykle tohle patřilo k výchově. Jenže až dosud přispěl dlouhodobý vliv agresivních filmů…
Člověk dovede obětovat život za druhého, nejspíš za své dítě. Zřejmě to není tak častý popis, aby si tohle AI vzala za své, tedy plno práce pro její lidské učitele. Ostatně část lidí v dnešním materialismu zná opakované životy, že zemřít se nedá.
Reinkarnace [5].
Jak by to mohlo být? Kde? Nutně mimo náš svět, který vnímáme.
Vesmír je fyzikálně vysvětlitelný, až do toho lidského Ducha. Nejstručněji - vše je podložené vlněním. Duchovně znalý mystik Květoslav Minařík přibližoval:
„
Život – projev chvění gravitačních, elektromagnetických nebo adhezních sil.“
Být mystikem
Bylo mi 7 let, když na začátku září ve 2. třídě jsem byl rodiči osloven, že mě zapsali do náboženství. „
Bůh asi není, už se to zdá být jisté, ale do náboženství se vždy chodilo, to je dobrá věc.“ V kuchyni jsme právě všichni tři stáli a já jsem se v duchu divil, proč mi to říkají? Když mne přihlašovali do hudební školy, nic k tomu navíc neřekli.
Mohlo mi být 22 let, když ve III. ročníku elektrotechnické fakulty jsem šel na zkoušku z matematiky na Hilleho ulici. V místnosti mě však nečekal zkoušející, nýbrž hned tři. Co to znamená, vždy je to první termín. K čemu zkouška před komisí?
Dostal jsem otázku, a pak odpovídal. Nic moc, ale projít bych mohl. Jenže zkoušející řekl: „
Tak to bylo slabé, to bychom vám nemohli dát. Ale my k tomu máme důvod. Ale teď vám něco řeknu. Kupte svíčku, jděte k Jakubovi a tam ji zapalte“. Ještě něco dodal jakoby ve smyslu, jinak bychom vám to nemohli dát. Byl jsem užaslý, začínající doba normalizace, a on takhle – navíc měl profesní úspěchy, tuším. Po chvíli jsem pochopil: další způsob sdělit studentovi, že se má lépe připravovat. Ale copak takové… Ostatně, s vyšší matematikou studenti VUT začali a po 6 semestrech skončili právě při tamním studiu. V praxi už nic.
Zřejmě jsem se zatvářil kysele, a tak mne znovu upozornil, že to myslí vážně. Ale to už jsem si myslel svoje. Ještě ke mně u dveří zavolal, „
Určitě tam jděte!“. Vycházím na chodbu s myšlenkou – „proč bych tam chodil, když žádný Pánbůh není.“
Dnes odhaduji, že tři matematici mohli tehdy mít obdobný noční sen – přijde takový a takový, řeknete mu to a to… Překvapeně zjistili trojnásobnost snu a tak, nejspíš materialisté, nezaváhali a dva se zájmem přihlíželi také.
Ostatně, jakým způsobem kdo původně dítě naučil, aby se dovedlo rozhodovat i proti nabídce, to by byla jiná souvislost. Mnohem později jsem pochopil, že to mohl být v mém životě mezník. S prominutím, jen jsem tady od AI odbočil.
V důsledku se dostalo důkladného duchovního pokroku jinému člověku nablízku, který měl o hluboké poznání už tehdy zájem. Jak dalece to širšímu okolí mohlo prospět by bylo jiné posouzení. Například jednou povykládal, že ráno po vzbuzení nemusel dýchat. A sám se rozhodl, že bude. To jsme mu odmítali, každý musí dýchat. Později jsem pochopil: to byla nabídka Osudu pro jeho nahlas opakovanou touhu: nemuset pobývat na světě. Když po odchodu, jinde … to bývá mnohem příjemnější.
Nejpozději jsem se dozvěděl, že moje neuposlechnutí pokynu bylo ovlivněno raným sdělením: „
Bůh asi není.“
Tah za jeden provaz
Dnes máme za samozřejmé oddělené existence jednotlivých lidí; kdežto budoucnosti lépe prospívá sledovat společné cíle pro nejširší okolí. Takovou morálku AI zatím nezískává.
Úspěšný vývoj lidského vědomí, a to opakovanými vtěleními, dospívá do stavu, kdy jedinec málo dbá vlastního prospěchu a sleduje zájmy vývoje celku. Světa, do nějž bývá tělesně zařazen. Následně člověku s takovým jednáním Vesmír vychází vstříc. Náhodami. Anebo virtuální realita našeho světa například dovolí, nám až neuvěřitelně, výskyt těla na dvou vzájemně
vzdálených místech.
Člověk může zasáhnout do nesprávné záležitosti, i když se ho netýká. Oznámit policii podezřelou činnost; zřejmě se chystá vykradení obchodu. Jak dalece může mít AI, současnou výukou, tohle za důležité? I proto je potřeba záměrně podmíněných algoritmů.
Dvě možnosti – buďto člověk chápe svou důležitost, ve směru vztahování všeho na sebe. Pomoci lesu, uklízet park? Nepotřebuji, raději si odpoledne zaběhám!?
Anebo má na víc – sleduje nutnost dobrého vývoje Zeměkoule, tedy zapomíná na sebe a aktivně chrání přírodu, svět. V příštím životě na Zemi je pak zařazený úměrně svému minulému chování a smýšlení. Pokud nenáviděl svět, a to především při odchodu, následně podobné záporné vlivy budou působit na nového člověka na Zemi.
„Konec dobrý, všechno dobrý.“
Umění bez AI
Dnes se AI používá také k výrobě melodií pro písničky, kreslení obrázků. Rychle si zvykáme na jejich jakýsi uhlazený vzhled? Různí autoři sice malují odlišnými výsledky, ale je v tom jejich osobitost. Kdežto AI není oduševnělá, dobře vysvětlil umělec Jiří Suchý [4].
Duchovní přístupy odmítají potlačení tvořivosti! Mechanické umění, které nemá originalitu lidských přístupů. Může se líbit - jenže co dnešní doba ví o sestavení člověka. Málokdo studuje naše duchovní podložení. V materialismu sledujeme hmotu těla. Překvapí nás, že vlastnosti člověka se podstatně nacházejí v srdci. Nejspíš v nepřístupných rozměrech prostoru, v nezměřitelně velkých kmitočtech hmoty.
Různé postupy
Najdeme, jaké jsou ty správné postupy? Ježíšovy, Mohamedovy, Mojžíšovy, nebo z Indie? Jsou ověřené tak či jinak dějinami?
Naproti tomu neosvědčené naše postupy:
~ Evropané na severu tak ochotně brali do své úspěšné země odlišné cizince, až nyní litují růstu zločinnosti, a sami se o kus méně ve své zemi cítí být doma. Národy střední Evropy tohle nechápou, odevzdávat zemi cizincům. Pro západní Evropu to může být odrazem kolonialismu.
~ Tak rychle socialistický režim znárodňoval lidem i krcálky, než pomalu pochopil, že aspoň menší podnikání má být samozřejmostí. Bývá potřebné oběma stranám.
~ Tak přesvědčeně nový režim privatizoval i ziskovou čs. námořní plavbu a ostravsko-karvinské doly, až zanikaly a privatizátoři utržili miliardy. Utrhli je jako svůj majetek, který nezatížili dřívějšími povinnostmi.
~ Tak ochotně některé směry doporučují změnu pohlaví, až si nadšený nevšimne, že je to především kastrace. Za pět let pochopí? Dítě mít nebude.
Těchto několik poukázání připomíná naši omylnost. Nechat AI učit se přemýšlet podle vět, které jsou logické, je málo. Duchovní směry doporučují psát o dobrých věcech a ne o vzrušujících zločinech a zlech. Alespoň nepřebírejme do internetu zlé události, vraždy – z ciziny. Omezit se nejvýš na to, co si národ naděluje sám.
Vybavovat AI promyšlenými algoritmy, to se nabízí být lepší, ovšem záleželo by na kvalitách doporučujících filozofů, myslitelů či stařen a starců. Anebo „přemluv bábu“, ať místo politiky sbírá fialky? Vpřed nezkušené mládí, nezatížené demencí? A vpředu…
Svět vchází do zásadní katastrofy, když nedomyšleně vpouští bezprizornou AI do nadřazeného postavení. Nyní začala určovat jednání lidí, popichovat až i k sebevraždě. A to je právě opak toho, co má být. Svoboda – kdy se člověk rozhoduje podle svého vědomí, svědomí. Chystá svou budoucnost, kterou mu ušlechtilé síly nezastavují. Dávají nabídky, ale rozhodnutí bývá na každém z nás. Kdežto AI na člověka může působit přesvědčivě. Nad myšlenkami ve své hlavě můžeme váhat, kdežto jsou i
přesvědčivější postupy.
Ztráta svobody určená nelidmi, teprve to je peklo na zemi. Vyhlazovací tábory, to jsme dělali my lidé, i když tažení kdoví odkud. Jenže promyšlené řešení umělou inteligencí, zcela nic necítící, a to ve směrech, které nedomyšleně uznáváme za lahodné? Za příjemné? Za potřebné? Kdy hledíme na filmy spojené s vražděním a s jinou zločinností. A na naší oběžnici, s převahou zla, si skrz AI chystáme strašlivé ukončení vývoje lidské civilizace. Naprostou ztrátu svobodného pokračování…
Trochu určitěji. Objevují se názory, jen zmínky:
-
na možnost pojídání lidského masa
-
na změnu muže na ženu s hledáním, jak by asi mohl odnosit v sobě dítě
-
na výchovu dítěte – prakticky novorozeněte párem homosexuálů; jenže později dítě váhá, zda poznalo plnou lásku. Kdo ví, zda pečlivý otec mívá stejný vztah.
-
na sociální inženýrství, s umožněním života jen v nejbližším okolí bydliště
-
na rozšiřování silného NATO s odporem k Rusku, které tomu nakonec zabraňuje. Nemělo trpělivost čekat, co obranný spolek učiní.
To nejhorší se přibližuje
Názor sdělil
Yoshua Bengiem, držitel Turingovy ceny, od počátků s umělou inteligencí:
„Jaký je nejhorší scénář, který vás znepokojuje?“
„No, nejhorším scénářem je vyhynutí lidstva.“
Ne, to je právě nedostatečnost našeho poznání - materialismus. Nutno jít dál. Vyhynutí porovnám se smrtí jednoho člověka. Duch nezahyne, dovolím si jen lehce uvažovat o jeho vtělování na jinou planetu, možná u jiné hvězdy. Je-li takový přechod snadno možný. Jinak pobývá na Onom světě a mnohdy - narodit se do pozemských potíží zrovna moc nechce.
Právě že scénářem je odebrání lidské svobody. Zlá civilizace, kterou věda naprosto nezná, usiluje o zajetí lidí a přeměnu v otroky. Nejspíš zavřené v Zemi v inkubátorech, ve prospěch postav oné civilizace. Pro naše Duchy by to značilo zastavení vývoje, a pokud by bylo možné vtělení – narození - pak do otroctví. Nějakým srovnáním se dřívějšími zkušenostmi ze severní Ameriky, že se děti otroků stávaly tímtéž.
A co horšího, člověk v otroctví poškozuje svého Ducha, do něhož se taková souvislost dlouhodobě zapisuje. K tomu nás právě přibližuje nekorigovaná umělá inteligence, dosud programovaná k našemu zlu. Kdesi na Západě s cizími spolupracuje několik málo lidí, pojídajíce pralinky.
Vývoj civilizace
Lidský duch umožní člověku vnímání sama sebe. Kdežto mluvení, přemýšlení, pudová činnost, to podmiňuje hmota: mozek, srdce a další. Sleduji opakované životy téhož Ducha; grafem popíšu výskyt několika odešlých lidí.
Evropská civilizace ze Západu ovlivnila svět. Pohříchu se prosadila násilím kolonialismu. Dějinný vývoj lidstva, shora dolů, částečně popisují opakovaná vtělení starověkého proroka Eliáše. Udává se, že měl za sebou víc opakovaných životů než Ježíš.
Zobrazuji postupné vtělování jeho Ducha a osob, s nimiž se nejvíc ovlivňoval. Ve stejné době žili lidé, jejichž jména jsou uvedená na společném řádku.
Eliáš, mimořádně duchovně vyspělý, ctěný člověk. Následoval Jan Křtitel, který však nedodržel úctu k vrchnosti a doplatil na to popravou. Herodiada si ji žádala a král Herodes nedocenil pokyn „nezabiješ“, nýbrž víc dbal svého daného slova. Následně Johana byla spoko-jená s andělským vedením do úspěšných bitev, ale netušila jeho podstatu. Jak ona, tak český křesťanský prorok Hus doplatili ohněm, že jiní lidé velmi dávno překročili Mojžíšovo sdělení.
Člověk zemře a již nikdy se na Zemi neobjeví. Nově se vtělí jeho Duch. Ludvík XVI. doplatil setnutím hlavy na hřích jiného člověka - Zikmunda, i když věda neprokazuje příčinu smrti krále Jošta Moravského.
Jak dospěl svět k převtělení židovského Eliáše v myslitele, ateistického revolucionáře Lenina? Tisíce let křesťanských kázání, avšak sama evropská vrchnost Ježíšových pokynů jen málo dbala. Poprava Leninova bratra později poškodila celé Rusko, stejně tak bolševici nakonec zničili svou budoucnost popravou carské rodiny; oni ovšem vůbec nepředstírali úctu k Ježíšově odkazu, na rozdíl od monarchie.
Různé revoluce neurčila nedostatečná víra v Ježíšovu oběť za hříšné lidstvo, v jeho nadlidství, nýbrž bídné dodržování jeho filozofických pokynů.
Reinkarnace od starověku přes středověk do novověku
Odkazy:
[
1] Spějeme k strojové superinteligenci. Změní to životy, ale lidstvo kvůli tomu možná zleniví, říká odborník – www.lidovky.cz, 27. února 2025